Evropské země a státy střední Asie by měly výrazně zvýšit počet lidí očkovaných proti spalničkám. Vyzvala k tomu Světová zdravotnická organizace. Od počátku roku 2014 organizace prý zaregistrovala v dané oblasti více než 22 tisíc případů nakažení tímto virovým onemocněním.
Počet případů nakažení spalničkami se podle WHO v Evropě a střední Asii od roku 2013 sice o polovinu snížil, cíl organizace vymýtit do konce roku 2015 v této oblasti onemocnění úplně je prý ale v ohrožení.
"Je nepřijatelné, aby po padesáti letech snah učinit vakcínu bezpečnou a dostupnou spalničky nadále stály lidské životy, peníze a čas," uvedla Zsuzsanna Jakabová, regionální ředitelka WHO pro Evropu. Během posledních dvou desetiletí se podle ní podařilo snížit výskyt onemocnění v regionu Evropy a střední Asie o 96 procent. Starosti organizaci podle Jakabové ale dělají rodiče, kteří odmítají dát své děti očkovat.
Nejpostiženější zemí je se 7,5 tisíce případy onemocnění spalničkami Kyrgyzstán, následovaný Bosnou a Hercegovinou s více než 5,3 tisíce případů. Více než 3,2 tisíce nemocných zaznamenalo také Rusko a Gruzie. Přes 1,6 tisíce případů hlásí Itálie a kolem 580 Německo. Právě v poslední jmenované zemi vyvolalo tento týden úmrtí jedenapůlročního batolete debatu o zavedení povinného očkování.
V Česku v roce 2014 Státní zdravotní ústav zaznamenal 222 případů tohoto onemocnění. V roce 2013 bylo přitom pouze patnáct nemocných. Loni totiž byla mimo jiné lokální epidemie v Ústeckém kraji. V České republice je očkování proti spalničkám povinné. Je součástí takzvané trojvakcíny, která chrání také proti zarděnkám a příušnicím.
Spalničky jsou nakažlivé virové onemocnění provázené charakteristickou vyrážkou. Nákaza se šíří kapénkami. Na spalničky není žádný specifický lék, léčí se pouze projevy onemocnění - horečka a další nepříjemné symptomy. U dospělých bývá onemocnění často odhaleno později než u dětí, a spalničky jim tak mohou způsobit vážnější problémy. Nemoc můžou při těžkém průběhu provázet zápal plic nebo encefalitida.
