Česko je blíž k nasazení prvních léků, které míří na samotnou příčinu Alzheimerovy choroby. Podle přednosty pražské Neurologické kliniky Roberta Jecha dokážou nové přípravky zpomalit progresi nemoci až o 35 procent. Léčba bude určena pacientům na začátku onemocnění. SÚKL nyní posuzuje úhradu dvou léků, jejichž výrobci podali žádosti koncem loňského roku.
Naděje pro pacienty na začátku nemoci
Někteří pacienti s Alzheimerovou chorobou v ČR by mohli letos dostat nové moderní léky. Vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Na dnešní tiskové konferenci ke 100 letům Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze to uvedl její přednosta Robert Jech.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) následně sdělil, že jednání stále pokračují a není možné výsledek ani termín ukončení předjímat. Ročně by se jimi podle odhadů mohly léčit stovky až nižší tisíce lidí, celkové počty pacientů z Alzheimerovou chorobou lékaři odhadují na zhruba 85.000. Léčba jednoho by stála kolem milionu korun a podle sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) začala i jednání s pojišťovnami.
Poprvé léčba mířící na příčinu nemoci
"Poprvé budeme mít k dispozici léčbu, která neřeší jen důsledky, ale míří na mechanismus onemocnění," uvedl Jech. Bude se podle něj jednat o pacienty na samém začátku choroby, kdy jsou příznaky ještě mírné. "To klade velký důraz na včasné zahájení léčby u lidí, u kterých je nemoc na samém začátku," dodal Jech.
Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady výrobci dvou léků podali na konci loňského roku. V současné době se shromažďují a hodnotí podklady nezbytné pro vydání rozhodnutí.
Délka řízení závisí na mnoha faktorech
"Bohužel není možné předem sdělit, kdy správní řízení o stanovení výše a podmínek úhrady skončí. SÚKL postupuje v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění a délka řízení závisí na více faktorech, zejména na rozsahu a složitosti posuzovaných podkladů a na procesních krocích všech účastníků řízení," uvedlo na dotaz ČTK oddělení komunikace SÚKL.
Podle Lucie Miarkové z tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) byla zahájena i jednání s pojišťovnami. "Pro další pokračování vzájemných diskusí směrujících k získání úhrady je zásadní zhodnocení podkladů o účinnosti, bezpečnosti a farmakoekonomických podkladů Státním ústavem pro kontrolu léčiv," sdělila ČTK. Pojišťovna očekává nižší tisíce nemocných ročně.
Alzheimer postihuje třetinu lidí nad 80 let
Alzheimerova demence se týká pěti až osmi procent šedesátníků, ve věku nad 80 let se vyskytuje u téměř třetiny lidí. Nemoc postihuje hlavně mentální funkce, jako jsou paměť, pozornost nebo orientace.
V mozku nemocných se akumulují nežádoucí bílkoviny. Nový lék podle Jecha dokáže zpomalit progresy choroby až o 35 procent. "Dokáže mozek od této látky až z 80 procent vyčistit," řekl.
Počet pacientů v ČR, kterým lékaři diagnostikovali Alzheimerovu nemoc, se podle dat ministerstva zdravotnictví (MZd) za 11 let zdvojnásobil. V roce 2024 jich bylo téměř 85.000, v polovině století jich podle odhadů může být více než čtvrt milionu.
Náklady na demenci dosahují desítek miliard ročně
Náklady spojené s řešením různých typů demence včetně Alzheimerovy choroby jsou podle odhadu Svazu zdravotních pojišťoven z roku 2024 v řádech desítek miliard korun ročně, tedy až jedno procento tehdejšího hrubého domácího produktu (HDP).
Pojišťovny do vyčíslení nákladů započítávají nejen léčbu, ale také nezbytnou sociální péči o pacienty nebo podporu rodin, které se o ně starají. Ministerstvo zdravotnictví náklady na nové léky před dvěma lety odhadovalo na řádově desítky miliard korun.
Léčba je určena jen pro úzký výsek pacientů
"V současné chvíli probíhají jednání o možnosti nastavení péče a úhrad za biologickou léčbu Alzheimerovy nemoci. Výsledky jednání zatím nemůžeme předjímat, víme však, že nyní posuzovaná biologická léčba je určena pouze pro úzký výsek pacientů," řekla ČTK minulý týden Jana Dobrá z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.
Jde o nemocné, u nichž lékaři nemoc zachytili v počátečním stadiu a u kterých není geneticky zvýšená pravděpodobnost nežádoucích změn na mozku, které léky v určitých případech přinášejí. "Například při určitých nálezech na magnetické rezonanci nebo při vyšším riziku krvácení. U těchto lidí by přínos léčby nepřevážil její rizika," doplnila Dobrá.
Nástup demence lze oddálit i životním stylem, méně častá je například u vzdělanějších lidí. V nižším věku je podle odborníků prevencí vzdělání, ve středním věku kolem 50 let je to důsledná léčba vysokého tlaku, cukrovky a fyzická aktivita. Ve vyšším věku je pak rizikem například osamělost, deprese nebo špatný sluch.
