Nové "kouření"
Hodina chůze denně napraví následky celodenního sezení

Nechcete zemřít předčasně? Zbavte se auta. Podle nového výzkumu stačí k odvrácení zdravotních následků dlouhého sezení na židli pouhých šedesát minut mírného cvičení každý den.

Dlouhé sezení není zdravé. Vědci si toho poprvé všimli už v roce 1953. Zjistili, že londýnští řidiči autobusů trpěli srdečními onemocněními častěji než průvodčí. Šoféři v autobusu seděli, kdežto průvodčí stáli. Sezení je sice příjemné, ale lidské tělo na ně není stavěné. Vedle srdečních onemocnění se během dalších šedesáti let vynořily důkazy o jeho souvislosti s diabetem, a dokonce s některými typy zhoubných nádorů. Jenže co dělat, když si většina lidí ve vyspělých zemích vydělává na živobytí právě sezením v kancelářích?

Podle nového výzkumu se zdravotní následky sezení dají zvrátit. Skupina vědců v čele s Ulfem Ekelundem z Norské školy sportovní medicíny tvrdí v časopise The Lancet, že stačí mírná fyzická aktivita. Vědci znovu porovnali data ze šestnácti studií, které se tématu sezení a pohybu věnovaly v minulosti. Celkem se jich účastnilo něco přes milion lidí.

Nové "kouření"

K vyrovnání vlivu osmihodinového sezení je podle výzkumníků potřeba strávit každý den hodinu až pětasedmdesát minut cvičením. Není tím myšlen žádný vrcholový sport. Stačí chůze (rychlostí asi pět a půl kilometru za hodinu) nebo jízda na kole (rychlostí okolo sedmnácti kilometrů za hodinu), případně nějaký jiný rovnocenný nenáročný pohyb.

Lidé, kteří se takto pohybují a zároveň sedí osm hodin denně, jsou na tom se zdravím stejně jako lidé, kteří sedí o čtyři hodiny méně. Podle vědců však tuto ideální dávku pohybu zvládá naplnit jen přibližně každý čtvrtý.

Pětadvacet procent nejméně pohyblivých lidí, kteří se denně pohybují jen pět minut nebo méně, má až o 59 procent vyšší riziko předčasného úmrtí. Na zahraničních webech se o zdravotních následcích sezení často píše, že sezení je nové kouření. Ve světle dat Ekelundovy skupiny je toto přirovnání trefné. Konsekvence sezení jsou s kouřením vskutku srovnatelné.

Pesimistické statistiky

"Spousta lidí si dělala starosti se zdravotními riziky spojenými se současným sedavějším životním stylem," řekl Ekelund. "My máme dobrou zprávu: tato rizika je možné snížit, nebo dokonce úplně eliminovat. Stačí být dostatečně aktivní, dokonce i bez sportu nebo chození do posilovny." Před třemi lety vyšla jiná vědecká studie, která nevyzněla právě optimisticky. Její autoři totiž tvrdili opak: sezení vás zabijí, ať se pohybujete, jak chcete. Ekelundova skupina však tvrdí, že její data jsou lepší.

"Spousta lidí, kteří dojíždějí do práce a pracují v kanceláři, se nemůže vyhnout dlouhému sezení," prohlásil Ekelund. "Těmto lidem se nikdy nedá dost zdůraznit, aby dostatečně cvičili, ať už je to procházka během polední pauzy, ranní běh nebo ježdění do práce na kole."

Televize je horší

Kromě sezení v práci zkoumali vědci ještě následky sezení u televize. Vaše pohovka je podle nich dokonce ještě o něco horší než židle v kanceláři. Nejsou si jistí proč. Mohlo by to souviset s denním režimem. Hodně lidí se na televizi dívá večer po jídle, kdy je sezení obzvlášť nezdravé. Asi by udělali lépe, pokud by po večeři vyrazili na procházku, třeba se psem. Leckdo u televize také pojídá všelijaké pochutiny, což může stát za silnějším sklonem takových lidí k nadváze a cukrovce.

Výzkum Ekelundovy skupiny má několik omezení. Účastníci použitých studií byli Evropané, Američané a Australané nad pětačtyřicet let. Pro obyvatele zemí, jako je třeba Indie nebo Japonsko, by proto nemusel platit. Většina dat je také odvozená z informací, které o sobě lidé dávali výzkumníkům sami. Takový způsob měření je nepřesný.