V Česku by měly mít nárok na úhradu umělého oplodnění z veřejného zdravotního pojištění ženy až do věku 43 let. Navrhuje to v novele zákona ministerstvo zdravotnictví. Někteří odborníci však návrh tvrdě kritizují. Místo toho, aby stát hradil umělé oplodnění čtyřicátnicím, by měl podle nich více investovat třeba do péče o nemocné děti. Informuje o tom pondělní vydání časopisu TÝDEN.
Dosud mají ženy nárok na úhradu umělého oplodnění maximálně v den svých devětatřicátých narozenin. Pokud tento věk překročí, musejí si stejný zákrok plně hradit samy. Vláda však bude schvalovat zákon, který by současnou věkovou hranici o celé čtyři roky posunul. Znamenalo by to tedy, že stát by z veřejného zdravotního pojištění musel vydat ročně desítky milionů korun navíc. A to i ve prospěch klinik, které patří současnému ministru financí Andreji Babišovi. Ten totiž prostřednictvím svých firem ovládá v Česku až 40 procent trhu s asistovanou reprodukcí. Někteří odborníci tvrdí, že ve sporu o zvýšení věkové hranice pro hrazené umělé oplodnění nejde jen o peníze. Spor má také etický a sociální rozměr.
"Tím, že stát chce garantovat hrazenou asistovanou reprodukci ženám až do 43 let, dává další signál a návod k tomu, aby lidé s rodičovstvím nechvátali," řekla TÝDNU docentka Hana Konečná ze Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity. Přitom právě odkládání rodičovství představuje podle ní pro společnost zásadní problém. "Teď ale přijde stát a řekne, že na děti je prostě času dost, klidně až po čtyřicítce. Když už to nedovolí příroda, pomůže asistovaná reprodukce placená z veřejného pojištění," uvedla Konečná.
Například úřad ombudsmanky však návrh ministerstva zdravotnictví podporuje. Podle něj může být současná věková hranice pro řadu žen toužících po dítěti diskriminační. Česká legislativa totiž umožňuje hrazené umělé oplodnění ženám do jejich devětatřicátých narozenin, za své peníze však mohou stejný zákrok podstoupit ženy mladší padesáti let. "V tom je trochu rozpor. Pokud medicina dochází k závěru, že třeba i pětačtyřicetileté ženy jsou schopné bez problémů absolvovat umělé početí, pak se skutečně nabízí otázka, zda není hranice pro úhradu asistované reprodukce ze strany pojišťoven příliš nízká," argumentuje Zuzana Ondrůjová z úřadu veřejné ochránkyně práv.
* Proč je Česko rájem asistované reprodukce?
* Z jakého důvodu roste v Česku počet dárkyň vajíček, pro která si jezdí ženy z celé Evropy i zámoří?
* Jak upravuje asistovanou reprodukci legislativa v zahraničí?
* Jak by se zvýšení věkové hranice pro umělé oplodnění projevilo na výdajích z veřejného zdravotního pojištění?
Odpovědi na tyto a další otázky si můžete přečíst v nejnovějším vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 11. ledna 2016.
