Lidé mají rádi hudbu ze stejného důvodu jako jídlo nebo sex. Oblíbené melodie totiž podněcují k vyplavování dopaminu, chemické látky vyvolávající dobrou náladu, do mozku, potvrzuje studie kanadských vědců, kteří zkoumali, proč je hudba napříč kulturami tak oblíbená.
Dopamin se podílí na schopnosti mozku těšit se na obzvlášť vzrušující hudební momenty a pak se jimi opájet. Je odpovědný za to, že po nich člověk pociťuje euforii. Nový výzkum Gillovy univerzity v Montrealu, při němž vědci skenovali mozky lidí poslouchajících hudbu, ukázal, že se při tom do mozku vyplavuje dodatečný dopamin stejně jako při jídle nebo po požití drog.
Vědci při výzkumu pokusným osobám pouštěli výhradně instrumentální hudbu. Chtěli tak ukázat, že zpěv není pro vytvoření dopaminové reakce nezbytný. Podle nich však bude v dalším výzkumu třeba prozkoumat, jak k libým pocitům přispívají lidské hlasy v hudbě.
Vědci si ke skenování mozkové aktivity vybrali osm lidí, o nichž věděli, že mají rádi určitá hudební díla. To expertům umožnilo zkoumat, jak se v mozku projevuje jednak očekávání oblíbeného motivu, jednak jeho příchod. Ukázalo se, že při poslechu oblíbených skladeb se lidem vyplavovalo do oblasti mozku zvané striatum (pruhované tělísko v šedé hmotě) více dopaminu než při poslechu jiné hudby.
Výsledky výzkumu dále ukázaly, že během 15 sekund před příchodem "mrazení" se dopamin vyplavoval do jiné části pruhovaného tělíska než od momentu, kdy se dostavilo vyvrcholení hudebního požitku. Oblast mozku odpovědná za očekávání vrcholu je totiž propojena s těmi částmi, v nichž se vytváří predikce. "Oblast reagující na příchod hudebního vrcholu je zase propojena s limbickým systémem mozku, v němž se rodí emoce," vysvětluje spoluautor výzkumu Robert Zatorre.
