Ideální dárce kostní dřeně pro dítě je sourozenec, rizikem je ale genetika i nízký věk. Většinou se jim proto transplantuje dřeň či krvetvorné buňky od nepříbuzného dárce, které se podařilo najít v registru v Česku či zahraničí. Transplantací dětem od nepříbuzných dárců je asi třicet ročně. V tiskové zprávě o tom informoval Český národní registr dárců dřeně.
U dětských pacientů je nejčastějším důvodem transplantace kostní dřeně nádorové onemocnění krvetvorby. Tato forma leukémie je příčinou asi dvou třetin z nich, zbývající trpí vrozenou poruchou imunitního systému nebo dědičnou poruchou metabolismu.
Pro úspěšnou léčbu je zásadní nalezení vhodných dárcovských buněk, které dosahují imunologické shody. U sourozenců je pravděpodobnost shody asi čtvrtinová, u rodičů jen asi dvě procenta. Roli při výběru vhodného dárce hraje krevní skupina, hmotnost, pohlaví, věk i seznam prodělaných virových onemocnění.
Dřeň či krvetvorné buňky od sourozence získá jen necelých 15 procent nemocných. Některé nemoci mohou totiž být geneticky podmíněné, jen se u sourozence zatím nemusely projevit. Problematický je také náročný odběr kostní dřeně u malých dětí.
Nepříjemná je transplantace i pro dětské příjemce. Chemoterapie zničí dítěti krvetvorbu i imunitní systém a poruší sliznice. Během prvních týdnů jsou děti izolovány v chráněném prostředí, potřebují transfúze, léky proti bolesti nebo na tlumení imunity a další látky nezbytné pro úspěšný průběh procedury.
Propuštění bývají několik týdnů po obnovení krvetvorby, dále jsou léčeni ambulantně několikrát měsíčně a postupně méně. Po šesti měsících se postupně začínají uvolňovat dietní a izolační opatření, do roka pak končí i podávání veškerých léků. "Izolace, dieta i užívání velkého množství prášků, to vše je v dětském věku problém. Komplikací je i skutečnost, že se děti často cítí zcela v pořádku, a proto mají tendenci si režim ulehčovat," uvedl vedoucí lékař Transplantační jednotky z Fakultní nemocnice v Motole Petr Sedláček.
U leukémie je podle něj navíc velké riziko recidivy. Úmrtí hrozí i měsíce po transplantaci kvůli narušené imunitě nebo recidivě. U nezhoubných nemocí se daří vyléčit téměř 90 procent transplantovaných, u nádorových nemocí krve jde asi o 70 procent podle druhu a závažnosti onemocnění.
Kmenové buňky krvetvorby od nepříbuzných pacientů dětem transplantuje v Česku jen Fakultní nemocnice v Motole. Poprvé tak operovali dítěti štěp kostní dřeně v roce 1992. Za posledních pět let bylo případů přes sto padesát.
