Jíme příliš masa a míříme do ekologické katastrofy, tvrdí vědci

Zdraví
12. 9. 2014 18:00
Vysoká spotřeba masa škodí životnímu prostředí a přispívá ke globálnímu oteplování (ilustrační foto).
Vysoká spotřeba masa škodí životnímu prostředí a přispívá ke globálnímu oteplování (ilustrační foto).

Vysoká spotřeba masa významně škodí životnímu prostředí a přispívá ke globálnímu oteplování. Rozšiřuje se plocha půdy pro pěstování krmiva i pro pastviny, kácí se tropické pralesy nebo se zvyšuje spotřeba hnojiv.

Studie britských vědců z univerzity v Aberdeenu a Cambridge, která byla zveřejněná v časopise Nature Climate Change, upozorňuje, že se plocha orné půdy bude muset do roku 2050 zvětšit o 42 procent, spotřeba hnojiv zvýšit o 45 procent a že z planety do té doby zmizí desetina zatím nedotčených tropických pralesů - pokud se produkce a spotřeba masa nezmění.

Analýza, na kterou upozornilo české Hnutí Duha, podrobně mapuje, co se stane, pokud svět bude pokračovat v přebírání "západního jídelníčku". Vyplývá z ní, že už samotný trend spotřeby potravin by stačil na překročení mezinárodně uznávané kritické hranice, a to i kdyby bylo zastaveno spalování fosilních paliv.

Celková světová produkce masa loni dosáhla rekordních 308 milionů tun (ilustrační foto).Celková světová produkce masa přitom loni podle publikace Atlas masa, kterou vydala Nadace Heinrich Böll Stiftung Praha a Hnutí Duha, dosáhla rekordních více než 308 milionů tun. A je pravděpodobné, že nadále poroste. Většina masa se sice spotřebuje v západním světě, zároveň ovšem roste poptávka v rozvojovém světě. Za několik let by mohla vzrůst o 80 procent.

Autoři britské studie varují taky před odlesňováním kvůli produkci masa, což zvyšuje emise skleníkových plynů a zároveň způsobuje značnou ztrátu na přírodní rozmanitosti. Deštné pralesy mají nejvyšší Biodiverzitu na Zemi a podle Greenpeace jsou domovem více než poloviny suchozemských druhů.

"Ačkoli pokrývají jen dvě procenta souše, našli bychom v nich 170 tisíc z 250 tisíc popsaných druhů cévnatých rostlin," uvedli Greenpeace. Podle některých odhadů přitom každý rok zmizí tropické pralesy větší než je New York.

Britská analýza uvádí, že odlesňování, spotřeba hnojiv a emise metanu z chodu dobytka mohou zvýšit emise skleníkových plynů z výroby potravin o bezmála 80 procent, budeme-li pokračovat v produkci a spotřebě potravin jako dosud. Produkce masa je totiž mimořádně náročná na půdu a další přírodní zdroje.

Britská studie varuje před odlesňování kvůli produkci masa (ilustrační foto)."Nejnovější studie dokazují, že současný globalizovaný masný průmysl je skutečně velký problém - pro přírodu, klima, hospodářská zvířata i spotřebitele. Není ale neřešitelný," uvedla Klára Havlová z Hnutí Duha, podle níž ale není potřeba, aby se lidé stali vegetariány. Mohou ale upřednostňovat kvalitu před kvantitou - oproti velkému množství nekvalitního masa a masných výrobků mohou kupovat méně masa, ale kvalitnějšího od místních prověřených producentů včetně ekologických zemědělců.

Světová meteorologická organizace přitom v právě zveřejněné výroční zprávě upozornila, že v uplynulém roce bylo v atmosféře rekordní množství skleníkových plynů. Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší navíc vzrostla nejrychleji od roku 1984, kdy se s měřením začalo.
"Bez nejmenších pochybností jsme si jistí, že se naše klima mění a počasí začíná být mnohem extrémnější vlivem lidské činnosti," upozornil generální tajemník Světové meteorologické organizace Michel Jarraud. "Se zákony fyziky nejde smlouvat. Musíme začít jednat."

Autor: Pavel BarochFoto: ČTK

Další čtení

ilustrační foto

Klíšťata přenášejí desítky exotických nemocí. Přisálo se? Můžete ho testovat

Zdraví
Aktualizováno: 8. 7. 2025 11:59

Léto dává pleti zabrat. Jak vyzrát na slunce a sůl?

Zdraví
4. 7. 2025
ilustrační foto

Pozor na houby. Loni umřeli dva lidé, skoro dvě stě se jich otrávilo

Zdraví
Aktualizováno: 2. 7. 2025 15:08

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ