Jíme příliš masa a míříme do ekologické katastrofy, tvrdí vědci

Vysoká spotřeba masa významně škodí životnímu prostředí a přispívá ke globálnímu oteplování. Rozšiřuje se plocha půdy pro pěstování krmiva i pro pastviny, kácí se tropické pralesy nebo se zvyšuje spotřeba hnojiv.

Studie britských vědců z univerzity v Aberdeenu a Cambridge, která byla zveřejněná v časopise Nature Climate Change, upozorňuje, že se plocha orné půdy bude muset do roku 2050 zvětšit o 42 procent, spotřeba hnojiv zvýšit o 45 procent a že z planety do té doby zmizí desetina zatím nedotčených tropických pralesů - pokud se produkce a spotřeba masa nezmění.

Analýza, na kterou upozornilo české Hnutí Duha, podrobně mapuje, co se stane, pokud svět bude pokračovat v přebírání "západního jídelníčku". Vyplývá z ní, že už samotný trend spotřeby potravin by stačil na překročení mezinárodně uznávané kritické hranice, a to i kdyby bylo zastaveno spalování fosilních paliv.

Celková světová produkce masa přitom loni podle publikace Atlas masa, kterou vydala Nadace Heinrich Böll Stiftung Praha a Hnutí Duha, dosáhla rekordních více než 308 milionů tun. A je pravděpodobné, že nadále poroste. Většina masa se sice spotřebuje v západním světě, zároveň ovšem roste poptávka v rozvojovém světě. Za několik let by mohla vzrůst o 80 procent.

Autoři britské studie varují taky před odlesňováním kvůli produkci masa, což zvyšuje emise skleníkových plynů a zároveň způsobuje značnou ztrátu na přírodní rozmanitosti. Deštné pralesy mají nejvyšší Biodiverzitu na Zemi a podle Greenpeace jsou domovem více než poloviny suchozemských druhů.

"Ačkoli pokrývají jen dvě procenta souše, našli bychom v nich 170 tisíc z 250 tisíc popsaných druhů cévnatých rostlin," uvedli Greenpeace. Podle některých odhadů přitom každý rok zmizí tropické pralesy větší než je New York.

Britská analýza uvádí, že odlesňování, spotřeba hnojiv a emise metanu z chodu dobytka mohou zvýšit emise skleníkových plynů z výroby potravin o bezmála 80 procent, budeme-li pokračovat v produkci a spotřebě potravin jako dosud. Produkce masa je totiž mimořádně náročná na půdu a další přírodní zdroje.

"Nejnovější studie dokazují, že současný globalizovaný masný průmysl je skutečně velký problém - pro přírodu, klima, hospodářská zvířata i spotřebitele. Není ale neřešitelný," uvedla Klára Havlová z Hnutí Duha, podle níž ale není potřeba, aby se lidé stali vegetariány. Mohou ale upřednostňovat kvalitu před kvantitou - oproti velkému množství nekvalitního masa a masných výrobků mohou kupovat méně masa, ale kvalitnějšího od místních prověřených producentů včetně ekologických zemědělců.

Světová meteorologická organizace přitom v právě zveřejněné výroční zprávě upozornila, že v uplynulém roce bylo v atmosféře rekordní množství skleníkových plynů. Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší navíc vzrostla nejrychleji od roku 1984, kdy se s měřením začalo.
"Bez nejmenších pochybností jsme si jistí, že se naše klima mění a počasí začíná být mnohem extrémnější vlivem lidské činnosti," upozornil generální tajemník Světové meteorologické organizace Michel Jarraud. "Se zákony fyziky nejde smlouvat. Musíme začít jednat."