Někteří výrobci jogurtů používají na jejich obalech a v reklamě neprokázaná tvrzení o blahodárném vlivu těchto mléčných výrobků na zdravotní stav a imunitu konzumentů. V posledním čísle na to upozornil spotřebitelský časopis dTest, podle kterého tvrzení výrobců prověřuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Velkou část tvrzení už přitom zamítl nebo označil za neprokázaná.
"Výrobci jogurtů v posledních letech obohacují své produkty o probiotika, tedy mikroorganismy, které osidlují střeva a mění v nich složení mikroflóry. Podle odborníků se snaží spotřebiteli vnutit názor, že jedině takto obohacený jogurt mu zlepší zdraví a imunitu. Evropský úřadu pro bezpečnost potravin ale tvrdí, že se deklarované účinky probiotik nepodařilo dosud žádnému výrobci prokázat.
Anketa:
Věříte, že jogurt může fungovat jako prevence při potížích s trávením?
Evropská komise podle časopisu dTest vydala nařízení, podle kterého je nutné tvrzení vědecky doložit, nebo je neužívat. Časopis upozornil na to, že do roku 2008 přišlo úřadu přes 44 tisíc žádostí o schválení, ale naprostá většina z nich byla zamítnuta. "V neúspěšných žádostech se objevily mimo jiné i proklamace o přirozené obraně organismu, regulaci zažívání či posílení imunity, které byly připisovány některým typům probiotických bakterií vyskytujícím se v jogurtech," uvedl dTest.
Vedení časopisu s poukazem na vlastní průzkum tvrdí, že výrobci tato tvrzení nadále umísťují na kysaných mléčných výrobcích určených pro tuzemský trh. Posílení imunity či blahodárný vliv jogurtů na lidské zažívání v Česku slibuje hned několik značek jogurtů. Podle Jana Vavrečky, který přednáší evropské podnikové právo na VŠE v Praze, potravináři připisují svým výrobkům vlastnosti léčiv, ačkoliv neprošly schvalovací procedurou. "Kdyby potravinářská inspekce využila svého práva a začala tvrzení firem kontrolovat, mohlo by to mít pro potravinářský průmysl vražedné důsledky," podotkl Vavrečka.
