Každému desátému Čechovi hrozí infarkt, věda umí pomoci

Každý desátý Evropan nad 70 let trpí srdečním selháním, čísla platí i pro Česko. Pětina vážně nemocných zemře do měsíce po hospitalizaci, polovina do jednoho roku. Z ostatních polovina zemře do čtyř let. Na osvětu o nemoci, prevenci i léčbě se zaměřuje dnešní Evropský den srdečního selhání.

Česká kardiologická společnost vydává publikaci pro nemocné se srdečním selháním a šíří osvětové materiály.

"Mottem je důraz na prevenci nemocí srdce a cév, příklon ke zdravému životnímu stylu a podání ruky pacientům. Měli by vědět, že diagnostika a léčba se zdokonalují a lékaři umějí život nemocných prodloužit a jeho kvalitu zlepšit," řekl přednosta první interní kliniky kardio-angiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně profesor Jiří Vítovec.

PSALI JSME: Umělé cévy v těle pulsují stejně jako cévy normální

Chronické srdeční selhání je epidemií třetího tisíciletí. Funkce srdce jako pumpy při něm klesá. Projevuje se to hlavně dušností při námaze, později i v klidu, zvýšenou únavností a otoky nohou. Choroba zhoršuje kvalitu života nemocných, je příčinou častých a opakovaných pobytů v nemocnici. Ve vyspělých zemích postihuje 0,4 až dvě procenta obyvatel, ve skupině nad 70 let až deset procent.

V Česku fungují specializované ambulance a centra pro srdeční selhání. Pacienti mohou také dostat speciální přístroj na podporu srdeční činnosti - kardiostimulátor či defibrilátor. Pro některé je řešením transplantace - provádějí ji centra v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny a v Brně první interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny a Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie.

Novinkou posledních let je domácí telemonitoring, tedy sledování funkce srdce nemocného na dálku.

I s tímto onemocněním, pokud je správně léčeno, může nemocný normálně žít. Vhodný je mírný pohyb, alespoň třikrát až čtyřikrát týdně. Nejsou doporučena fyzicky namáhavá zaměstnání, pobyt v horkých provozech a noční směny. Ve stravě je nutno omezit sůl, tedy i trvanlivé a konzervované potraviny plné soli. Naopak je třeba zařadit čerstvé potraviny, zeleninu, bílá masa, ryby, celozrnné výrobky, z tuků olivový olej.

Foto: profimedia.cz, Lucie Pařízková