Kalifornský profesor Stephen Quake rozklíčoval svou vlastní DNA a nechal ji analyzovat. Zjistil, že mu hrozí, že padne k zemi mrtvý při náhlém srdečním infarktu, nemluvě o vysokém riziku rakoviny prostaty. Odborníci varují, že běžné a snadné "čtení" DNA může člověku způsobit i mnoho problémů. Otázkou totiž je, jak se s informacemi o našich potenciálních nemocech můžeme vyrovnat.
Analýzu zveřejnil lékařský časopis The Lancet. Dokazuje, jaké problémy hrozí lékařům, pacientům i zdravotnímu systému v době, kdy se podobné mapování DNA stává běžnějším a lidé chtějí - anebo raději nechtějí - zjistit vlastní zdravotní rizika.
Pokud jde o jeho vlastní výsledky, označil je profesor bioinženýrství na Stanfordově univerzitě Stephen Quake za "zajímavé". "Byl jsem zvědavý, co se tam ukáže," uvedl Quake v prohlášení. "Ale je důležité uznat, že ne každý bude chtít znát důvěrné podrobnosti o svém genomu a je dost možné, že tahle skupina bude většinová. Je tu mnoho otázek v oblasti etiky, výchovy a politiky, které je třeba zodpovědět," dodal.
Genom za tisíc dolarů
Tým Stanfordovy univerzity vytvořil počítačový algoritmus, aby propojil Quakeova známá a genetická zdravotní rizika. Například coby čtyřicetiletý běloch mužského pohlaví měl Quake celoživotně šestnáctiprocentní šanci, že se u něj vyvine rakovina prostaty. Ovšem po zapracování jeho genů se toto riziko zvýšilo na 23 procent. Naopak riziko Alzheimerovy choroby se po "připočtení" jeho genů snížilo z devíti procent pro bělochy jeho věku na 1,4 procenta.
Zmapovat Quakeův genom stálo 50 tisíc (asi 960 tisíc), ale tato cena postupně klesá. Nejnovější přístroje už to umějí i za pět tisíc dolarů. "Genom za tisíc dolarů se rychle blíží," říká kardiolog Euan Ashley, který vedl tým analyzující Quakeův genom. Stejně tak se zkracuje čas potřebný na jeho analýzu, kterou nakonec zvládne počítačový algoritmus, předpovídá.
Tsunami genetických informací
"Myslím, že se to dostane do fáze, kdy tohle bude možné pro běžného člověka," dodal Ashley v telefonickém rozhovoru pro agenturu Reuters. "Myslíme si, že genetická informace bude levná a že to přijde rychle. A analýzu bude možné kdykoli provést kliknutím myši."
Hank Greely, který na Stanfordově univerzitě vede středisko pro právo a biologické vědy, poukazuje na velký problém, jenž čeká na lékaře a jejich pacienty: Jak moc bude kdo chtít vědět? "Na pacienty, lékaře a genetiky se valí tsunami genetických údajů. Zkušenost s genomem Steva Quakea ukazuje, že bychom měli začít přemýšlet - tvrdě a brzy - o tom, jak se s takovými informacemi můžeme vyrovnat," uvedl v prohlášení.
Foto: Profimedia
