Pravidla, podle nichž architekti navrhují klimatizace v kancelářských budovách, nejsou férová k ženám, jež mají pomalejší metabolizmus, a jsou proto zimomřivější než muži.
Plány topení a klimatizace kalkulují s mužským organizmem. Architekti včetně těch českých vycházejí z norem používaných od šedesátých let minulého století. Výsledkem je, že ženy v kancelářských budovách často trpí zimou. Tvrdí to nizozemští výzkumníci Boris Kingma a Wouter van Marken Lichtenbelt z Maastrichtské univerzity.
Ženy mají proti mužům pomalejší metabolizmus, což znamená, že jejich tělo za jednotku času spotřebuje méně energie než mužské. Poněvadž se velká část energie, která projde lidským tělem, mění na teplo, ženy se také méně zahřejí. Mohou si samozřejmě změnit klimatizaci na vyhovující teplotu. Když jsou však plány budovy propočítané tak, aby byl její provoz co nejúspornější podle norem pro mužské pracovníky, odlišné nastavení se může prodražit.
Kingma a van Marken Lichtenbelt měřili energetické výdaje dobrovolnic, které seděly na židli za stolem u počítače v laboratoři s nastavitelnou teplotou. V časopise Nature Climate Change vědci tvrdí, že ženy vytvoří při lehké kancelářské práci asi o dvacet až třicet procent méně tepla než muži.
CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 10. SRPNA 2015.
