Letošní rok je podle odborníků mimořádně příznivý pro výskyt klíšťat. Doposud panovaly ideální teploty a dostatečná vlhkost. A právě počasí v největší míře výskyt a rozmnožování klíšťat ovlivňuje. Pokud by nastaly tropické dny, jako tomu bylo loni v létě, aktivita i množství klíšťat ve volné přírodě výrazně poklesnou.
"Jaké bude počasí, víme maximálně na pár dní dopředu. Takže na základě toho ani nedokážeme odhadnout, jak se situace s klíšťaty bude vyvíjet dál," uvedl Jan Erhart z českobudějovického Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Každopádně platí, že největší ohrožení pro lidi znamená hlavně pohyb v přírodě po ránu a k večeru. Právě v té době panuje vyšší vlhkost a klíšťata nejsou vystavena přímému slunci. Ostré světlo a teplo totiž nevyhledávají.
Klíšťata mohou přenášet různá onemocnění, která zanechávají na svém hostiteli. Tím se může stát člověk, ale podle Erharta není primárním cílem klíštěte parazitovat na lidech. "Klíště v přírodě hledá hostitele. A nevybírá si, kdo to zrovna bude. Může se jím stát jakýkoliv savec, ale člověk je pro klíště asi nejhorší možností," uvedl. Lidé podle něj představují pro tento cyklus slepou uličku. Zatímco z jiných živočichů klíště po několika dnech sání volně odpadne a může dál žít v přírodě, u lidí je realita jiná. "Člověk klíště na sobě objeví a zabije je. Nebo si ho přinese domů, a i když pak samo klíště odpadne, tak například v paneláku nemá žádnou šanci na to, aby přežilo," řekl Erhart.
Jihočeský kraj patří k místům s vyšším výskytem klíšťat ve volné přírodě. "Existuje tu určité specifikum v tom, že Jihočeský kraj je kraj rybníků a protéká jím spoustu řek, takže se tu vyskytuje záruka vlhkosti, kterou klíště preferuje," uvedl Erhart.
Podle něj řada lidí nevěří tomu, že je může před některými chorobami přenášenými klíšťaty ochránit očkování. Například v Rakousku lidé tuto preventivní cestu volí mnohem častěji. "U nás stále existuje velká skupina obyvatel, která z různých důvodů očkování zpochybňuje," uvedl Erhart.
