Chronická může být nejen bolest, ale také škrábání. Oba stavy jsou navíc srovnatelné, protože citelně zasahují do kvality života. Uvádí to americká studie, jež poprvé mapuje život lidí, kteří nedokážou přestat s drbáním pokožky. Podle lékařů totiž může jít nejen o konkrétní chorobu, ale také o psychické onemocnění spojené se stresem či úzkostí.
Za chronické drbání lze podle odborníků označit to, které trvá alespoň šest týdnů. Samotné drbání může být vyvoláno nejen konkrétním onemocněním kůže, jako jsou ekzémy či lupénka, ale také neznámou nebo psychickou příčinou. "Škrábání se v podstatě neliší od chronické bolesti. Oboje snižuje kvalitu života," tvrdí spoluautorka studie a dermatoložka Suephy Chenová z Emory University v Atlantě na serveru ABC News.
Podle jejích výpočtů stráví průměrný Američan deset let života tím, že se snaží zbavit se nutnosti škrábání. Navíc tato nepříjemnost může vést ke snížení sebevědomí, depresím, úzkostem či problémům se spánkem. Podle Chenové není neobvyklé, že škrábání stojí i za rozpadem vztahu: "Lidé se dokážou vžít do těžkostí člověka s rakovinou, ale jen velmi těžko soucítí s někým, kdo se nemůže přestat drbat."
Navíc se chronické škrábání velmi špatně léčí, vědecký výzkum se této oblasti dosud věnoval jen v omezené míře. "Nejhorší je to v noci. Přes den vaši pozornost od drbání odvede spousta věcí, ale v noci se soustředíte jen na to," tvrdí dermatoložka Jennifer Steinová z Langone Medical Center v New Yorku. Podle ní by bylo třeba zaměřit pozornost na nové léky a postupy, které by pacientům ulevily: "Doufám, že k tomu přispěje i naše studie, která se jako první zabývá životem těchto lidí."
