Muž, který měl neustále hlad. Jeho žaludek obelstil i mozek

Operace žaludku nedonutí pacienta jíst méně jen proto, že se jeho objem zmenší. Celý proces je mnohem složitější a důležitou roli zde hrají hormony. Ne nadarmo proto lékaři žaludku občas přezdívají "malý mozek". Co se děje v našem těle ve chvíli, kdy spolkneme první sousto oběda?

Žaludek má přímý vliv na to, co cítíme a v jakém rozpoložení se zrovna nacházíme. Skládá se zhruba ze sto milionů buněk a kromě toho, že dokáže mixovat, rozpouštět, extrahovat jednotlivé látky z potravin a absorbovat je do těla, ovlivňuje neurony v mozku, podílí se na naší náladě a určuje, jak se v danou chvíli fyzicky cítíme.

Své o tom ví Bob Lakhanpal, který nikdy neměl pocit plnosti. Ať jedl cokoliv a jakkoliv dlouho, nikdy neměl prý dost. "Nakonec jsem skončil ve dvaceti osmi letech se 130 kilogramy a srdečním infarktem," popsal své problémy BBC.

Lékaři z London´s Charing Cross Hospital se proto rozhodli provést Lakhanpalovi žaludeční bypass, tedy operaci, při které mu odeberou kus žaludku. Zbylou část navíc napojí až na konec tenkého střeva, takže pacient z potravy nestihne vstřebat tolik energie. Lékařská pomoc však tentokrát nespočívala pouze ve zmenšení objemu žaludku, ale také v ovlivnění toho, jaké signály bude vysílat do mozku.

"Moderní způsob uvažování chápe operaci jako způsob, jak změnit produkci hormonů, které tělu říkají, kdy má hlad a kdy je plné," vysvětlil serveru BBC lékař Ahmed Ahmed z výše zmíněné nemocnice. U Boba Lakhanpala proto izoloval tu část žaludku, ve které se tvoří hormon ghrelin způsobující pocit hladu.

Naopak zmenšený žaludek lékaři přišili blíže ke střevům, kde se tvoří hormon PYY informující mozek, že tělo již má jídla dost. Obyčejně se do mozku tato informace dostane za 20 minut stolování, u Boba se interval výrazně zkrátil. "Sním toho mnohem méně a cítím se plný. Už jsem zhubl 20 kilogramů a těším se na další," dodává Lakhanpal.

Lékaři proto upozorňují, že žaludek ovlivňuje naše chování mnohem více, než si myslíme. Kromě naší nálady totiž rozhoduje i to tom, kam povede naše krev. Až jednu třetinu této tekutiny totiž může "odvolat" ze zásobování životně důležitých orgánů kvůli klasickému trávení, což vede k tomu, že po obědě většina z nás nemůže udržet v zaměstnání víčka.