Nedostatek pohybu způsobuje v Evropě dvakrát více úmrtí než obezita. Naznačují to závěry dvanáctiletého výzkumu, jehož se účastnilo více než 300 tisíc lidí. Podle britských vědců je pohybová nečinnost v Evropě příčinou 676 tisíc úmrtí ročně, zatímco nadměrná tělesná hmotnost 337 tisíc. Kdyby se každý člověk nejméně dvacet minut denně věnoval svižné chůzi, mělo by to pro něj podstatné přínosy, shodují se s britskými kolegy čeští lékaři.
"Tělesný pohyb je prospěšný bez ohledu na tělesnou hmotnost. Obezita a nedostatek pohybu jdou často ruku v ruce. Je však známo, že i štíhlým lidem hrozí zdravotní problémy, pokud se nepohybují. A obézní lidé, kteří provozují tělesný pohyb, se těší lepšímu zdraví než obézní lidé, kteří se nehýbou," shrnula obezitoložka Dita Pichlerová.
Britská studie zjistila nejvyšší riziko u lidí pohybově nečinných, a to shodně s běžnou tělesnou hmotností, nadváhou i obezitou. Odstranění nedostatku pohybu v Evropě by podle studie snížilo úmrtnost o téměř o 7,5 procenta, odstranění obezity o 3,6 procenta.
Onemocnění způsobená nedostatkem pohybu a obezitou jsou z velké části totožná, například nemoci srdce a cév či cukrovka druhého typu.
Nárůst obezity řeší některé země například daní z cukru či tuku, vládní experti sestavují seznamy zdravých a nezdravých potravin. Před pár lety zavedlo Dánsko daň na tuk v potravinách, pro neúspěch ji zrušilo.
Podle Pichlerové není zavádění daní na nezdravé potraviny všespásný lék na obezitu. "Pokusy o zavedení daní měly ve světě vždy jen přechodný efekt. Lidé na změnu ceny reagují pouze několik týdnů a pak se vrátí zase ke starým návykům," vysvětlila.
Zásadní podle ní je vyvážit příjem energie z potravy a její výdej pohybem. Vliv má i pohled společnosti na obezitu. Pokusy bojovat proti obezitě negativními kampaněmi nevyšly, připomněla Pichlerová studii kalifornských vědců. Ti zjistili, že u lidí, které pociťují nadváhu jako svůj problém, může mediální sdělení stigmatizující obezitu vést k tomu, že naopak jedí ještě víc kaloricky bohatých potravin a mnohem méně si věří, že dokážou řídit příjem potravy tak, aby dál nepřibírali.
Novela s otazníkem
Stejné výsledky potvrzují také výsledky průzkumu Centra prevence v České republice, který se konal na pražských základních školách. Podle nich 57 procent žáků druhého stupně vybraných zařízení pravidelně snídá, svačí většinou pečivo s máslem šunkou a ovocem, téměř tři čtvrtiny se jich stravuje ve školní jídelně a pravidelně sportuje 63 procent dětí. Vyšší BMI index byl naměřen shodně 16 procentům dívek na prvním i druhém stupni, u chlapců byly vyšší hodnoty v 19 procentech případů na prvním stupni a 24 procentech na stupni druhém.
Zjištění poukazují zejména na nedostatečnou pohybovou aktivitu dětí. Jak se ukazuje, informovanost o zdravé výživě je ale překvapivě vysoká. "Výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na pitný režim vyšly překvapivě dobře ve vztahu k naměřeným výsledkům, je zde možné dvojí vysvětlení. To první je, že výskyt nadváhy je způsoben zejména nedostatečnou pohybovou aktivitou, nikoliv nadměrnou konzumací slazených nápojů, druhé vysvětlení je, že děti odpovídaly tak, jak si myslely, že by měl pitný režim vypadat," říká Pavel Suchánek z Institutu dietologie a výživy.
Kvůli narůstající obezitě českých dětí se v posledních měsících řeší také stravování ve školách, bufetech, kantýnách a automatech na cukrovinky. Vládní novelu školského zákona o zákazu prodeje nezdravých potravin na školách, která by měla vstoupit v platnost od září letošního roku, musí ještě schválit Senát a prezident. Vyvolává ovšem několik otazníků a odborné veřejnosti se mnohdy nelíbí.
"Nejprve musíme opravdu přesně definovat nezdravé potraviny a potraviny nevhodné pro školáky. V tomto vidím velké úskalí. Můžeme totiž zakázat potraviny přesolené, potraviny obsahující ztužené tuky, ale u živočišných tuků může nastat problém, protože mléčný tuk v určitém množství potřebujeme jako podporu kvality kostí," myslí si specialista na výživu Pavel Suchánek. "Stejně tak se zastavíme u cukru. Pokud srovnáme nápoj slazený cukrem, třeba minerálku s příchutí a cukrem, která má na dva decilitry dvě kostky cukru, a 100% džus mající skoro dvojnásobné množství cukru, ale ovocného - je vidět, že nemůžeme paušálně zakazovat jednotlivé složky jídel či nápojů," dodává.
