Vlastní imunitu pacienta začali v současné době nově využívat čeští lékaři k boji se zhoubným kožním melanomem. Principem je, že vypnou mechanismus, který imunitu kontroluje, a ta pak zaútočí na nádor. Imunoonkologická léčba se již provádí na předních světových pracovištích a vychází z myšlenky, že rakovina je selháním imunity. V Česku ji nyní absolvuje 65 pacientů s melanomem, kterým se rakovina rozšířila do celého těla. O úhradě nyní jednají onkologové se zdravotními pojišťovnami.
"Je to úplně nová věc v léčbě zhoubných nádorů. Lék funguje na bázi vypnutí kontrolního mechanismu, který drží imunitu na uzdě, a takto rozjetá imunita dokáže v určitém počtu případů zabojovat proti zhoubnému bujení a proces zastavit, ne-li zvrátit," vysvětlil předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček.
Celosvětové studie měly příznivé výsledky, ale lék zatím není prověřen na velkém počtu pacientů. Definitivní potvrzení jeho přínosu tak bude až za pár let. Časem by tuto léčbu mohli dostat i pacienti s dalšími typy nádorů, jako jsou rakovina plic, prostaty či ledvin.
Maligní melanom je jedním z nejčastějších a nejagresivnějších nádorů, přibývá ho zejména u mladých lidí. Ročně na něj v Česku zemře 450 pacientů.
Volba na melanom jako první pro tuto léčbu padla proto, že na něj běžná chemoterapie nezabírá. Onkologové dosud neměli pacientům v podstatě co nabídnout. "V posledních pěti letech se objevily cílené léky, ale ty jsou vhodné jen pro polovinu nemocných. Čili nové léky jsou tím jediným, co nemocným můžeme nabídnout," řekl přednosta olomoucké onkologické kliniky profesor Bohuslav Melichar. "Z prvních výsledků klinických studií se zdá, že nejlepší bude kombinace různých léků, které zasahují imunitní systém několika mechanismy," dodal.
Přednosta plzeňské onkologické a radioterapeutické kliniky profesor Jindřich Fínek uvedl, že ještě před pár lety žil jen jeden ze čtyř pacientů déle než rok. Střední doba přežití byla mezi šesti a devíti měsíci a žádná léčba to nedokázala prodloužit. "Nová léčba téměř zdvojnásobuje počet přežívajících po jednom roce a po dvou letech. A co je nejdůležitější, až čtvrtina má naději na dlouhodobé přežití," řekl.
Onkologové zatím neumějí přesně odhadnout, který pacient bude na novou léčbu reagovat. "Proto na ni posíláme pacienty, u nichž selhala předchozí léčba. Nesmějí také trpět autoimunitním onemocněním jako například roztroušenou sklerózou, pak by totiž nasazení léků vedlo k závažným komplikacím," řekla primářka kožní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Ivana Krajsová. Zároveň varovala před směšováním nové léčby s užíváním volně prodejných rostlinných přípravků na podporu imunity. "Echinaceou či hlívou ústřičnou rakovinu vyléčit nelze," zdůraznila.
