Nové vakcíny by časem mohly působit i proti viru HIV

Mezinárodní vědecký tým s českou účastí našel novou cestu k posílení vakcín proti infekčním nemocem. Očkování by mělo být účinnější a dlouhodobější. Princip, který publikovali v prestižním časopise Nature Biotechnology, může být obecně využitelný u různých druhů očkovacích látek. Do budoucna se bude rozvíjet především při vývoji vakcíny proti viru HIV nebo ebole, řekl Petr Solil, mluvčí Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV).

Očkovací látky se skládají z takzvaných antigenů, což jsou například části bakterie nebo viru vnášené do těla za účelem vyvolání obranné imunitní reakce, a z pomocných látek zvyšujících účinek vakcíny. Jejich klinické použití omezuje relativně vysoká toxicita, omezená rozpustnost v tělních tekutinách a nižší schopnost aktivace imunitního systému.

Mezinárodní tým, v němž vedle Čechů byli také američtí a britští experti, v laboratořích Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR pracoval na možném využití hydrofilního polymerního nosiče, na nějž jsou navázány obě složky očkovacích látek. Díky tomu se zvýší rozpustnost a sníží přirozená toxicita pomocných látek a bude zprostředkována účinnější reakce antigenu s receptory imunitních buněk, uvedl jeden z českých zástupců v tomto týmu Richard Laga. "Polymerní vakcíny se dále vyznačují prodlouženou dobou, po kterou vydrží v těle cirkulovat, což má za následek trvalejší a efektivnější stimulaci imunitního systému," doplnil.

Postupy navržené tímto týmem jsou unikátní, v odborné literatuře dosud nebyly publikovány. Vedle přípravy moderních očkovacích látek by mohly nalézt uplatnění také při léčbě nádorových onemocnění. Polymerní nosiče totiž obecně umožňují řízené uvolňování léčiv v předem vybraných částech organismu.