Novela o ochraně ovzduší, kterou projednává sněmovna, by podle senátorky Jitky Seitlové (za SZ) měla navíc zlepšit možnosti ochrany obyvatel před zápachy z činnosti firem. Ministerstvo životního prostředí se k tomu ale staví zdrženlivě. Chce spíše kraje a obce naučit, jak lépe využívat stávající možnosti ochrany.
Seitlová by si přála v zákoně vymezit alespoň to, co je obtěžujícím zápachem, aby pak mohly úřady účinněji po firmách vymáhat jeho odstranění formou technologických opatření. Jako příklad těchto opatření uvedla zvýšení komínů v průmyslových firmách nebo likvidaci či zmírňování zápachu chemickou cestou například v zemědělských podnicích.
Náměstek ministra pro životní prostředí Kurt Dědič se ale postavil proti dalšímu požadavku, aby byl zákonem stanoven minimální limit zápachu. Podle něj nelze limity stanovit plošně zákonem kvůli tomu, že by je nebylo možné použít na všechny situace pachového znečištění ovzduší. Podle náměstka by bylo možno stanovit hodnoty míry zápachu jako doporučující, nikoli ale zákonem.
Snaha zlepšit ochranu před zápachem vychází z dotazníkového šetření mezi sedmi stovkami obcí i z petice, kterou do konce letošního února podpořily stovky občanů. Stanovení alespoň doporučených limitů zápachu by prý uvítaly i samotné firmy, aby mohly lépe čelit někdy neoprávněným stížnostem, uvedla Seitlová.
Sněmovnou projednávaná novela o ochraně ovzduší má podle vládního návrhu umožnit úřadům kontrolovat, čím lidé topí ve svých kotlech. Za nevyhovující otop by úředníci mohli ukládat pokuty. Novela by měla zlepšit kvalitu ovzduší, podle kritiků by znamenala zásah do práva na nedotknutelnost obydlí.
