Pásový opar postihne ročně přinejmenším šest tisíc Čechů, v průběhu života ho má ale až třicet procent lidí. Protože hlášení nemoci není povinné, skutečný počet pacientů je zřejmě několikanásobně vyšší. Bolestivému onemocnění lze nově předcházet očkováním.
Pravděpodobnost onemocnění roste s věkem. Nad padesát let je častější u žen, což se připisuje menopauze, která ovlivňuje imunitu. V pozdějším věku se rozdíl mezi muži a ženami stírá.
Vznik pásového oparu nelze podle přednosty vinohradské kožní kliniky profesora Petra Arenbergera předvídat. Projevuje se u lidí, kteří prodělali plané neštovice. Jeho původcem je stejný virus, který zůstává v těle i po jejich vyléčení. Skrývá se v nervových gangliích a může se kdykoli aktivovat. "Obvykle je to ve chvíli, kdy je lidský organismus oslabený. Dosud spící virus vyvolá podél postiženého nervu na kůži palčivé a bolestivé zarudnutí s výsevem puchýřků," uvedl.
Projevy na kůži trvají většinou až třicet dní. Vyrážka je často provázena silnou až nesnesitelnou záchvatovitou bolestí. "Přibližně polovina pacientů zažívá bolest každý den s negativním dopadem na spánek i denní činnosti," popsala kožní lékařka Jitka Dobešová a varovala, že ve vyšším věku bývá průběh závažnější. Bolest se objevuje rychleji a trvá déle.
Pásový opar může napadnout také trojklaný nerv, jeho lícní nebo oční větev. Vzniká bolestivý puchýřnatý zánět v dutině ústní, na jazyku či měkkém patře s intenzivní bolestí celé hlavy, krku, případně zubů, nebo výrazný otok a zarudnutí víček s nesnesitelnou bolestí. Při komplikovaném zánětu rohovky hrozí poškození oka, ochrnutí očního nervu až slepota.
Obávanou komplikací je intenzivní bolest po prodělání pásového oparu. "Přirovnává se k zásahu elektrickým proudem a může se vyskytovat i dlouho po vymizení vyrážky. Mučivou bolest přinášejí i zcela běžné úkony jako oblékání či sprchování," uvedl prezident Koalice na podporu očkování Rastislav Maďar. Očkování chrání až deset let a přispívají na něj zdravotní pojišťovny ze svých preventivních balíčků.
