Za posledních 10 let přibylo 15 procent léčených diabetiků, loni jich bylo téměř 930 tisíc. Další lidé o své diagnóze ještě nevědí. Léčba těchto nemocných stojí asi 13 procent nákladů celého zdravotnictví, průměrně je to 53 tisíc korun na pacienta. Informace zazněly na tiskové konferenci České asociace farmaceutických firem (ČAFF) ke Světovému dni diabetu, který se připomíná 14. listopadu.
Asi 90 procent diabetiků má cukrovku druhého typu, která je z poloviny podmíněná geneticky a druhou polovinu tvoří nezdravý životní styl. Podle vedoucí lékařky centra DiaVize, diabetoložky Marty Klementové, už 30 minut pohybové aktivity denně včetně chůze nebo třeba práce na zahradě, snižuje riziko diabetu až o třetinu.
Při diabetu druhého typu má tělo přebytek inzulinu, který ale nedokáže uvolnit tak rychle, jak nemocný potřebuje. Jejich vlastní inzulin navíc nefunguje tak, jak má, a vzniká takzvaná inzulinová rezistence.
Loni bylo na léčbu cukrovky druhého typu v Česku vynaloženo asi 33 miliard korun, celé zdravotnictví mělo k dispozici přibližně 300 miliard. Pokud by počet diabetiků stoupal stejným tempem jako dosud, v roce 2035 bude nemocný každý desátý Čech. "Neustálý růst se časem stane neuhraditelným," varovala Klementová.
Pacienti běžně berou kombinaci až čtyř léků na diabetes, další na krevní tlak nebo vysoký cholesterol. "Neřesti pacientů se nemají řešit kombinací deseti léků, protože pokud nebude dodržovat dietu, jeho glykémie stejně v normě nebude," uvedla Klementová s tím, že náklady na práci s pacientem a jeho životním stylem jsou mnohem nižší a často je mnohem účinnější než léčba. Více než třetina jich léčbu podle lékařky stejně nedodržuje.
Česká diabetologická společnost podle ní podporuje edukaci pacientů. Studie ukazují, že skupinové terapie mají ještě větší účinnost než individuální povídání s pacientem. Od příštího roku je podle Klementové budou hradit i zdravotní pojišťovny. "Problém je tam pacienty dostat. Pokud už tam ale přijdou, vrací se častěji než na běžné kontroly," dodala.
Pacient, který změní svůj životní styl, může dosáhnout takového zlepšení, že nebude muset brát tolik léků a i pro zdravotní systém bude levnější. Podle ředitele ČAFF Martina Mátla se daří náklady veřejného zdravotního pojištění šetřit i zaváděním takzvaných generických léčiv, tedy kopií originálních léků, kterým skončila patentová ochrana. Příkladem je lék Merformin, který užívá většina diabetiků. Za posledních deset let podle Mátla generika ušetřila 3,7 miliardy korun.
Diabetici si navíc neléčí jen příznaky přímo spojené s cukrovkou, ale častěji trpí také chronickými komplikacemi, jako jsou nemoci srdce a selhání ledvin. Riziko cévní mozkové příhody zvyšuje diabetes dvakrát až čtyřikrát, pětinásobně infarktu, srdečního selhání nebo ischemické choroby srdeční.
