Až budou doktoři předepisovat léky, neměli by opomenout pohled z okna. Počasí totiž může ovlivnit, kolik látek zvládne organismus zpracovat a jakou dávku tedy pacient potřebuje. Tvrdí to švédští výzkumníci, podle nichž množství slunečního svitu ovlivňuje lidský metabolismus a imunitní systém.
Antirevmatika, kortikosteroidy, cytostatika, některé druhy antibiotik, léky podávané po transplantaci, po zavedení stentu či ke zmírnění zánětů a lupénky patří do skupiny takzvaných imunosupresivních léčiv. Tyto preparáty dokážou potlačit obranyschopnost organismu, pokud tělu více škodí než prospívá.
Podle nové studie švédských výzkumníků z Karolinska Institute ve Stockholmu však množství slunečních paprsků ovlivňuje to, jak účinné tyto léky jsou. Po deseti letech zkoumání více než 70 tisíc krevních vzorků tým Erika Eliassona v časopise New Scientists zveřejnil závěr, že čím více slunce, tím větší dávka léků je potřeba.
Anketa:
Máte pocit, že některé léky na vás působí jinak v létě a zimě?
Za vše může vitamin D, který produkuje kůže během slunečných dní. Právě tato látka totiž podporuje jaterní enzym podílející se na obranyschopnosti metabolismu. V létě tak počet léků nastavených pro organismus v zimních měsících jednoduše nemusí stačit. "Pokud žijete v severní Anglii a na měsíc odjedete ke Středozemnímu moři, dostaví se viditelný efekt," vysvětluje švédskou studii ředitel Centra klinické farmakologie na Pittsburghské univerzitě Robert Branch.
Podle výsledků totiž klesá efekt léků, na jejichž účinek mají vliv jaterní enzymy, během slunečných dní až o 17 procent. Oproti tomu ostatní imunosupresivní látky, u nichž hrají roli jiné mechanismy, zůstaly beze změny. "Zřejmě je to zapříčiněno tím, že v létě bylo lidské tělo vystaveno většímu nebezpečí, protože jedlo více bakterií. Je to odpověď imunity na každoročně se opakující situaci," vysvětluje studii Eliasson.
