Dvě třetiny zdravotních rad uveřejněných v britských médiích jsou založeny na chabých argumentech. Lidé se tak často řídí nefungujícími doporučeními, říká nová studie, kterou uveřejnila skupina mediálních odborníků. Podle některých hlasů jsou však závěry zavádějící - zapomínají prý na to, že čtenáři mají svůj rozum.
"Většina zdravotních rad z významných britských novin stojí na chatrných vědeckých argumentech," tvrdí vedoucí projektu Ben Goldacre ve studii uveřejněné ve vědeckém časopisu Public Understanding of Science.
Skupina mediálních odborníků si týden kupovala vydání 10 nejprodávanějších britských novin a vyhledávala články obsahující zdravotní rady a doporučení. Poté ve spolupráci se skotskou společností pro měření kvality a hodnotovým žebříčkem organizace World Cancer Research Fund hodnotili relevantnost a podloženost uveřejněných tvrzení.
Věřit, či nevěřit?
Za jeden týden bylo uveřejněno 111 zdravotních rad ve 37 článcích. Šedesát procent z nich bylo označeno za nedůvěryhodné, 10 procent za možné, 12 procent za pravděpodobné a pouhých 10 procent bylo dokázaných. Podle Goldacrea je namístě zamyslet se nad tím, zda by nebylo vhodné zavést nějaká obecná měřítka, která budou navádět editory, zda výzkum uveřejnit, či nikoli.
Zástupci médií se však proti kritice bouří. "Rozhodnutí popsat zajímavý výzkum s varováním a vysvětlením je na hony vzdáleno rozhodnutí lékaře, jakou léčbu předepíše svému pacientovi," zdůrazňuje na svém serveru editor The Guardian James Randerson. Podle něho autoři studie nepracovali s faktem, zda se tématu věnuje seriózní či bulvární tisk, a vůbec nevzali v potaz možný kontext.
Kontext hraje roli
"Právě kontext ve spojení s upozorněním dává čtenářům signál a šanci, aby posoudili kvalitu zdroje a studie sami," argumentuje Randerson. Spoluautoři studie v čele s Goldacrem mají ale jasno: nezáleží na tom, kde a s jakým kontextem je chabě podložená studie uveřejněna. Důležité je, že může zmást veřejnost a přispět k šíření zdravotních polopravd.
