Dehydratace
Při nedostatku tekutin v horku hrozí únava, ale i poruchy vědomí

Při nedostatku tekutin v horkém počasí hrozí bolesti hlavy, únava, slabost, ale i poruchy vědomí. Proti běžným dnům je podle odborníků třeba přidat půl až jeden litr. Ideální jsou vlažné nápoje, nejlépe častěji v menším množství. Dehydratace může vést i k poškození ledvin, řekl primář dialyzačního střediska Fresenius NephroCare Ondřej Remeš.

"Dehydratace, nízký obsah vody v těle, ohrožuje náš fyzický i psychický výkon. Může zhoršovat zdravotní stav nemocných či průběh onemocnění. Zvláštní pozornost věnujme nemocným lidem a lidem s demencí, kteří si o nápoj sami neřeknou," uvedl Remeš.

Horké počasí špatně snášejí i další chroničtí pacienti, především kardiaci, astmatici nebo diabetici. K přehřátí organismu může dojít velmi rychle zvlášť u dětí, starších lidí a nemocných. U seniorů navíc chybí pocit žízně. Ohrožení jsou také sportovci, kteří mají vyšší výdej. Za běžných klimatických podmínek ztrácí lidské tělo asi 1,85 až 2,6 litru tekutin denně močí, dýcháním či pocením.

Ženy by měly přijmout dva litry tekutin, muži kolem 2,5 litru. Asi 80 procent by mělo být přímo z nápojů. U dětí se potřeba tekutin liší podle věku. Dvouleté nebo tříleté děti by měly dostat asi 1,3 litru, do osmi let o 0,3 litru více a od devíti let už kolem dvou litrů.

Nejvhodnějším nápojem je voda, minerálky, vychlazené slabší čaje nebo vodou naředěné přírodní šťávy. Vhodným zdrojem tekutin je také ovoce nebo zelenina. Nedoporučují se slazené nápoje, protože cukr zvyšuje pocit žízně.

Příznakem mírného nedostatku tekutin je žízeň, sliznice jsou suché a snižuje se množství moči, která je tmavá a koncentrovaná. Později klesá krevní tlak, objevuje se zrychlený puls, bolesti hlavy, poruchy soustředění, ospalost, závratě a hrozí riziko pádu.