Pokud chceme posílit imunitu probiotiky, musíme do lékárny, nebo stačí otevřít ledničku? Jak si stojí "recepty našich babiček" v porovnání s "chemií"? Kysané přírodní produkty jsou podle vědců vhodným doplňkem jídelníčku, ale jejich působení ve střevech je překvapivě omezené.
Povědomí o významu střevního mikrobiomu pro lidské zdraví rychle roste. Široký výzkum v této oblasti otevírá donedávna netušené možnosti, jak důležité střevní bakterie ovlivňovat a co nejlépe je využít pro naše zdraví. Ukazuje se, že některé rady a postupy nejsou tak účinné, jak se myslelo. Některé potraviny, jako například fermentovaná zelenina a kysané mléčné produkty, jsou sice zdraví prospěšné, ale střevní mikrobiom mohou ovlivnit jen částečně. "Nevýhodou fermentovaných pokrmů je to, že většina mikroorganismů použitých při fermentaci není dostatečně charakterizována a popsána. Na rozdíl od probiotických kultur použitých v léčivech, kde je jasné, jaké bakterie a s jakým účinkem byly použity," popisuje profesor Robert Hutkins z University of Nebraska, který se tématem fermentování dlouhodobě zabývá.
Řada lidí je přesvědčena, že nejlepší péče o náš střevní mikrosvět je postavená na konzumaci fermentované zeleniny, ovoce nebo kysaných mléčných produktů, jakou jsou jogurty či kefíry. Fermentované potraviny totiž obsahují řadu prospěšných vitaminů a minerálů. Našemu střevnímu mikrobiomu však tyto potraviny dodávají jen určitý druh probiotických kultur, které ne vždy mají požadovaný terapeutický účinek. Některé fermentované potraviny mohou být dokonce určitým jedincům i nebezpečné. "Zejména kefír, kombucha nebo kimchi mohou obsahovat kultury, které jsou producenty biogenních aminů, což jsou látky, které mohou vyvolávat silné alergické reakce," uvádí doktorka Manal Mohammedová z University of Westminster v Londýně.
Fermentované potraviny probiotika nenahradí
Podle studie publikované ve vědeckém časopise Biochemistry & Pharmacology jsou fermentované potraviny a kysané mléčné produkty vhodné pro zdravé lidi jako pravidelné zpestření jídelníčku. Autoři Meybodi a Mortazavia v ní tvrdí, že bohužel ne vždy je u těchto potravin jisté, že do střeva dodají potřebné množství probiotických kultur. Jde o to, že spousta zdraví prospěšných bakterií se zničí v žaludku a do střev vůbec nedorazí. To zajistí jen správně připravená lékárenská probiotika, která mají speciální ochranné obaly a bakterie dostanou bez porušení zdravé a funkční do střeva, kde mohou příznivě působit na naše zdraví. "U fermentovaných potravin s obsahem přátelských kultur mléčného kvašení nekonzumujeme klinicky ověřené kmeny, které mají jasný terapeutický účinek.
Kromě toho zde existuje také riziko alergické reakce u jedinců trpících alergií na mléčný cukr nebo protein," vysvětluje Petr Ryšávka, vedoucí týmu výzkumníků Medi Pharma Vision. Kysané potraviny bychom si určitě měli pravidelně dopřávat už kvůli chuti, ale též jako vhodný doplněk pro zdravé zažívání, avšak kompletní probiotickou kúru střevům bohužel nezajistí. "Věda se nyní jednoznačně ubírá cestou cílené péče a individualizace, která zohlední specifické požadavky každého střeva," uzavírá Petr Ryšávka.
