Proč žijí ženy déle než muži? Ještě před dvěma sty lety tomu tak nebylo. Se zlepšováním hygienických a zdravotních podmínek se prodlužoval věk žen více, než tomu bylo u mužů.
Japonské ženy žijí v průměru téměř osmaosmdesát let. Muži v Čadu se průměrně dožívají sotva padesáti let. V Itálii je průměrná délka života u mužů 79,4 roku a u žen 84,82. Ať si vezmeme kterékoli údaje, ukazuje se, že všude na světě žijí ženy déle než muži. Ne vždy tomu tak bylo: studie vědců z Jihokalifornské univerzity prokázala, že tyto tak výrazné rozdíly vznikaly ve skutečnosti až na počátku předminulého století. Stojí za nimi podle nich častější kardiovaskulární choroby.
"Prokázali jsme, že ten trend, který dnes považujeme za běžný, tedy že se ženy dožívají vyššího věku než muži, se poprvé objevil u osob narozených na konci 18. století," vysvětlují vědci. Analyzovali údaje o 1763 osobách narozených mezi lety 1800 a 1935 ve 13 vyspělých zemích. Konstatovali, že v tomto období klesala úmrtnost zejména díky prevenci infekčních nemocí, díky zlepšování stravy a celkově kvůli lepším životním podmínkám. Ženy dokázaly využívat těchto pozitivních okolností účinněji a rychleji než muži, vysvětlují vědci.
Experti se soustředili pouze na dospělé osoby. Zjistili, že u jednotlivců narozených po roce 1880 se úmrtnost u žen snižovala o 70 procent rychleji než u mužů.
"Byli jsme překvapeni, jak se rozdíl mezi úmrtností mužů a žen, který začal vznikat kolem roku 1880, projevoval ve věkové skupině od padesáti do sedmdesáti let. Po osmdesátce byl méně výrazný," uvádí šéfka týmu expertů, gerontoložka Eileen Criminsová. Podle vědců je jednou z příčin kouření tabáku, které způsobovalo o 30 procent vyšší úmrtnost mužů ve věku od padesáti do sedmdesáti let.
"V každém případě jsme bez ohledu na úmrtí způsobená kouřením konstatovali výrazný rozdíl mezi úmrtností mužů a žen vyvolaný obzvláště kardiovaskulárními chorobami," říká Criminsová. Stalo se toto: po odstranění příčin, které způsobovaly úmrtí stejně u mužů jako u žen, především infekčních nemocí, vzrostl výrazně dopad kardiovaskulárních onemocnění. A ta především postihují muže.
Vědci soudí, že jejich zjištění by mohlo být inspirací pro další studie zabývající se tím, zda a jak jsou muži a ženy odlišným způsobem vystaveni riziku kardiovaskulárních chorob, ať už jde o obecné rizikové faktory nebo případné ochranné mechanismy, které se objevují v průběhu života. "Budoucí práce na toto téma musejí zohledňovat rozdíly ve stravování a ve fyzické aktivitě mezi oběma pohlavími a do hloubky analyzovat genetickou a biologickou zranitelnost na buněčné úrovni," uvedl další z autorů studie Caleb Finch.
