Proměnu psychiatrické péče v Česku financují stamiliony korun také evropské i norské fondy. S jejich penězi se počítá i pro další období. Na středeční tiskové konferenci k využití norských fondů to uvedli zástupci ministerstva zdravotnictví. Z evropských fondů byly podpořené projekty za 1,5 miliardy korun, z norských fondů za více než 356 milionů korun.
Nyní se podle vedoucí oddělení koncepcí a strategií ministerstva zdravotnictví Daniely Matějkové diskutuje o tom, jaké oblasti budou z norských fondů v dalším období podpořeny. Celkem bude z norských fondů pro pro zdraví vyčleněno asi 14 milionů eur (365 milionů korun). Peníze půjdou podle náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové (ČSSD) také neziskovým organizacím pacientů či jejich rodin.
V psychiatrických nemocnicích je asi osm tisíc lůžek následné péče. Reforma počítá s omezením hospitalizací a přesunutím péče do terénu, k čemuž mají sloužit centra duševního zdraví. Do roku 2022 by jich mělo vzniknout 30, přibližně jedno v každém bývalém okrese. Jejich roční provoz bude stát asi 450 milionů korun. Pracovat v nich budou týmy složené z psychiatrů, klinických psychologů, sester a sociálních pracovníků.
Ellinor Majorová z norského ministerstva zdravotnictví uvedla, že podobná desetiletá proměna psychiatrické péče v Norsku, která má proti ČR asi polovinu obyvatel, stála asi 800 milionů dolarů (asi 17,5 miliardy korun). Česku je reforma naplánovaná do roku 2025.
Evropské fondy podporovaly především změny psychiatrické péče v regionech se zaměřením na nová oddělení v nemocnicích, ambulance, denní centra, stacionáře a terénní práci. Pět nemocnic v krajích postaví nové budovy, další dvě budou opraveny a vznikne nové centrum duševního zdraví. Celkem si zařízení rozdělí více než 1,5 miliardy korun. V dalším kole dotací bude rozděleno 425 milionů korun.
Z norských fondů byly podpořené zejména projekty na zavedení nového systému péče, který má usnadnit návrat pacientů zpět do společnosti. Počítá se v nich například s vznikem nových prostor pro setkávání pacientů či neformálními vzdělávacími programy. Pacienti se také připravují na běžný život.
V Česku žije až půl milionu lidí s vážným psychiatrickým onemocněním, třetina obyvatel se s ním někdy v životě léčila. Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Náklady tak nemocní představují i pro sociální systém, financování ale není propojené, což je podle odborníků problém.
