Obyvatelé zemí Evropské unie mají naději se dožít v průměru 62 let života ve zdraví. Nejdelší život bez velkých zdravotních problémů čeká Malťany a Švédy, nejkratší Slováky. Vyplývá to z údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat), podle něhož jsou Češi ve většině ukazatelů mírně nad průměrem unie.
Eurostat definuje život ve zdraví jako stav, kdy člověk netrpí závažnými problémy, takže může vykonávat dosavadní běžné aktivity. Podle průzkumu, který mapoval situaci v roce 2011, může obyvatel země EU při narození očekávat, že má před sebou 62 let života ve zdraví. Dožije-li se 50 let, tak má šanci na dalších 18 let života bez velkých zdravotních problémů a v 65 letech pak může předpokládat dalších devět.
Češky mají při narození šanci na 64 roků života bez velkých zdravotních problémů a Češi 62 roků. V 50 letech čeká Češky v průměru ještě 18 roku života ve zdraví a Čechy 17 let.
Ženy na Maltě mají šanci na 71 let života ve zdraví a muži na 70 let. Nejhůře je na tom Slovensko s 52 lety u mužů i žen a Slovinsko s 54 lety.
Velké rozdíly mezi zeměmi podle odborníků způsobuje zejména rozdílný životní styl. Zejména u mladších generací narůstají choroby spojené s užíváním drog a alkoholu, se kterými se pacienti potýkají zbytek života. V pozdějších letech lidé naopak doplácí na nedostatek pohybu a pasivní přístup k životu.
Jak upozorňuje také studie z Institute for Health Metrics and Evaluation publikovaná v časopisu Lancet, výskyt jednotlivých onemocnění se za posledních 20 let zásadně změnil. Největší skok zřejmě zaznamenala choroba AIDS, která se z 33. místa v roce 1990 dostala na 5. místo v roce 2010. Velký skok také zaznamenaly nemoci jako diabetes, ischemické choroby srdeční, mrtvice, deprese a úzkost, problémy s páteří a ledvinami.
