Každý pátý den trápí průměrného Čecha bolest svalů či kloubů. Nejčastěji se jedná o bolesti zad, bederní páteře a kolen. Podle průzkumu společnosti Herbamedicus však téměř polovina lidí raději sáhne po domácí léčbě, jen málokdo se vydá k lékaři. Na co se podle odborníků lze spolehnout?
"Lidský organismus vnímá bolest velmi složitým mechanismem, který je dán velmi komplikovaným převodem signálu z periferie až do centrálního nervového systému," vysvětluje ortoped Radek Bartoška z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. V praxi tak nerv na noze drážděný kamínkem v botě vyšle signál o podráždění do zadních rohů míšních, kde dojde k přepojení do různých nervových drah. Bolest je nakonec vnímána v samotném mozku.
Léky na bolest by proto měly podle lékařů obsahovat látku tlumící bolest, ale také mít antipyretické účinky, což sníží teplotu či rozvoj zánětu. K takovým látkám patří kyselina acetylsalicylová, ibuprofen či diklofenak. Výrazně však pomáhá také teplo, které uvolní postižené místo a vyvolá svalovou relaxaci. "Pozitivní účinky tepelné terapie jsou známé od pradávna. Nehodí se však pro léčbu čerstvých úrazů, kde je naším cílem snížení průtoku krve a zabránění tvorby otoku," upozorňuje Bartoška.
Tepelné obklady jsou proto vhodné při bolestech bederní a křížové oblasti. Pomoci od akultní bolesti mohou také masáže, reflexní terapie, akupunktury či zdravotní cvičení.
|
Druhy bolesti: |
|
Akutní bolest = trvá krátce v rámci několika minut či dnů. Signalizuje pošození tkáně a může být způsobena úrazem, nemocí či operací. Doprovází ji pocení, rychlý tep a úzkost. Chronická bolest = trvá zpravidla déle než tři měsíce. Může mít i nejasnou příčinu. Dlouhodobá bolest se negativně podepisuje na psychické stavu pacienta a stres může svalové napětí ještě více zvětšovat. |
