Psychiatři potřebují pomoc lékařů v centrech duševního zdraví

Reforma péče o duševní zdraví se dostává do další fáze a letos začnou v České republice fungovat první Centra duševního zdraví, těch má vzniknout až 100. Jedním z úkolů psychiatrické reformy je totiž vysunutí části péče z léčeben do mimoústavních podmínek a tomu mají pomoci právě centra. Ta by měla v regionech poskytovat komplexní zdravotně-sociální služby lidem s duševním onemocněním, zpočátku zejména s depresemi, bipolárními poruchami či těžšími poruchami osobnosti. Součástí mají být terénní multidisciplinární týmy, krizové a denní centrum či psychologická a psychiatrická péče.

Letos začnou stavět první, do roku 2020 jich musí fungovat 30. Projekt spolufinancují evropské fondy, centra budou součástí běžné občanské zástavby - jako součást destigmatizačního procesu.

S jádrem psychiatrické reformy včetně toho, jak se vznik center dotkne jejich praxí, se praktici seznámí na Jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která startuje tento pátek v Praze.

"Za posledních 13 let narostla psychiatrická klientela o dvě třetiny. Počet psychiatrů za totéž období navýšil pouze o třetinu. Ročně navštíví psychiatra 600 tisíc pacientů, velkou část diagnóz tvoří deprese a úzkostné stavy, které má velké části na svědomí chronický stres - typické znamení této doby," konstatuje předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a ředitel bohnické nemocnice MUDr. Martin Hollý. "Narůstá nám počet diagnóz - středně těžké duševní poruchy. Rádi bychom zlepšili terénní péči o pacienty, prohloubili komunikaci s praktiky a uvítali jejich začlenění do péče o duševně nemocné," říká MUDr. Hollý.

Připomíná, že v ostatních zemí OECD mají praktici v předepisování léků z této terapeutické skupině nepoměrně větší pravomoci. "Je třeba, aby se do běžné péče o psychiatrické pacienty zapojili právě praktičtí lékaři a pomohli jim léčit další nemoci, kterým lze předejít například prevencí. Víme například, že lidé s chronickou psychózou či bipolární poruchou žijí o 15-20 let méně. Neumírají vlastní rukou, ale na choroby jako je diabetes či kardiovaskulární nemoci.

Pro okolí jsou mnohdy "divní", nebere je vážně a oni neumí své potíže vysvětlit. Nepečují sami o své zdraví a často jsou chudí. To se pak odráží v tom, jak se stravují a obecně negativně v kvalitě jejich života. Reálné potíže neumí vysvětlit a lékaři je často mylně vykládají jako psychosomatické," uvedl MUDr. Hollý. Větší propojení psychiatrů s praktiky by podle něj mělo zlepšit kvalitu života duševně nemocných a dostat je zpět do života, usnadnit jim přechod z léčeben do domácího prostředí.