Břicho nikdy v minulosti nevyvolávalo takový zájem veřejnosti a vědců, jako právě teď. Fascinuje psychology i vědecké kruhy. Jaký vztah máme ke svému břichu ve společnosti, kde vládne nadměrná spotřeba a následná detoxikace?
Kdo nikdy neměl sevřený žaludek, když měl mluvit na veřejnosti? Neříká se snad, že musíme "strávit" špatnou zvěst? Trávicí ústrojí je v běžné mluvě všudypřítomné. Ale na rozdíl od srdce, plic či mozku je těžké najít nějaký sonet či verš, který by je opěvoval.
Už v roce 2003 profesor na Sherbrookeské univerzitě v kanadském Québecu Ghislain Devroede spojoval zažívací problémy s psychogenealogií. Ve své eseji nazvané Co říkají problémy s břichem o naší minulosti sonduje naše útroby a nabízí integrovanou vizi břicha, spočívající na vzájemném působení psychiky a prožitků pacienta.
Ve slovníku slavných
Dokonce i celebrity hovoří o svých útrobách. "Střevní hydroterapie (proplachování tlustého střeva čistou vodou) je jako dávný lékař. Bere se méně léků a proplachuje se nebo se v době nemoci drží půst," říká francouzská herečka Juliette Binocheová.
Jiné celebrity, například Jennifer Lopezová, Gwyneth Paltrowová a Jennifer Anistonová, dávají přednost léčebnému půstu. Další zase mají v oblibě detoxikační čaje. Ve společnosti, kde vládne hojnost, jsou k pročištění vnitřku všechny prostředky dobré, podotýká francouzský týdeník L'Express. Prochází tedy fyzická a psychická pohoda břichem?
Břicho jako symbol
V čínské a indické mytologii je břicho považováno za sídlo duše. Také se tam rodí nový život. Dokonce i v Bibli je jeho role velmi symbolická. Což nebyl Jonáš uvězněn v břiše velryby, než byl propuštěn a než mu Bůh odpustil?
Nepřekvapuje, že hlavním komplexem Francouzů je právě břicho. Podle studie institutu Ipsos z roku 2011 ho polovina lidí nemá ráda. Tato neláska je mnohem výraznější než v případě jiných částí těla. Na druhém místě jsou stehna a paže, které nemiluje 18 procent Francouzů, pak hrudník, prsa a nohy, které nemá rádo 16 procent. Dokonce 66 procent osob dospělo k závěru, že když je člověku dobře v břiše, je mu dobře i v mysli. Jak to vysvětlit? "Břicho je spodkem těla, částí, která je spojena s naší živočišností a reprodukcí. Je to jakési místo znehodnocování, především v materialistické společnosti, jež považuje tělo za firmu, kterou je třeba řídit a která se musí podrobit naší vůli," říká sociolog David Le Breton.
Nové objevy
Průkopníkem nové vědy nazvané neurogastroenterologie je profesor Michael Gehrson, šéf oddělení anatomie a buněčné biologie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Podle jeho teze má nervový systém našeho trávicího ústrojí jakousi mozkovou aktivitu a inteligenci, které jsou mu vlastní. Odtud pochází jeho přezdívka "druhý mozek".
Gehrson prokázal, že 90 procent hormonu štěstí serotoninu je produkováno ve střevech a je zde také ukládáno. "Střevní mozek pociťuje, zpracovává a vstřebává emoce a problémy vytvářené jeho velkým bratrem a navíc registruje emocionální ohlas významných událostí v našich vnitřnostech," píše Irina Matveiková, expertka na rodinné lékařství, endokrinologii a poruchy příjmu potravy. "Střevní mozek je místem, odkud pramení strach, úzkost a fobie, ale rodí se tu také intuice, pochopení, předtuchy i obsese," dodává. Lépe je snažit se břichu naslouchat než je kontrolovat.
"Žijeme ve společnosti, která dává přednost mozkové aktivitě. Rozhodně nejde o to popírat ji, ale spíše ji vyvažovat tím, že necháme energii cirkulovat v břiše," uvádí expert na japonské masáže Thibault Marlin pracující pro značku Lancôme. Mezi jeho klienty jsou především šéfové podniků, právníci a psychologové, lidé pracující "hlavou", kteří chtějí plně pocítit své emoce. K tomu je vhodná hypnóza, masáže, cvičení, meditace, akupunktura a... zdravá výživa.
