Ženy uvádějí špatný stav duševního zdraví asi 2,5krát častěji než muži. Vyplývá to z posledního evropského průzkumu o zdravotním stavu, duševním zdraví a vitalitě Čechů. Duševní zdraví se hodnotilo pomocí bodů, přičemž 100 bylo maximum a nula minimum. Jako osoby se špatným duševním zdravím lze označit 12 procent žen a pět procent mužů, kteří se pohybovali pod kritickou hranicí poloviny bodů. Průměrně muži dosahovali hodnoty 74, ženy 70 bodů.
Mediánové čili prostřední hodnoty se od průměru příliš nelišily, vyplývá z průzkumu zveřejněného na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V něm se zjišťovalo, jak se člověk cítil v posledních čtyřech týdnech. Zda byl například plný života, nebo pociťoval nervozitu, smutek, byl vyčerpaný a měl často špatnou náladu.
S věkem se podle průzkumu duševní zdraví zhoršuje. Ve věku 15 až 44 let vykazuje zhruba 98 procent mužů a 92 procent žen skóre vyšší než 50 bodů, zhruba 60 procent mužů a 54 procent žen se pohybovalo dokonce nad hranicí 75 bodů. Ve věku 75 a více let překročilo padesátibodovou hranici jen 80 procent mužů a žen.
Zejména u mužů ve věku 55 až 74 let lze opět zaznamenat mírné zlepšení duševního zdraví ve srovnání s předchozí věkovou kategorií. "Ženy dřív dosahují nejvyššího duševního zdraví, muži k tomu jakoby musejí dozrát," uvedl Vladimír Kebza ze Státního zdravotního ústavu. Pro obě pohlaví platí, že po 75. roce věku se duševní zdraví výrazně zhoršuje, dodal.
Co se týče všech duševních poruch, jejich celoživotní výskyt je u mužů i u žen stejný. Asi polovina mužů i žen někdy během svého života trpí nějakou duševní poruchou - v dětství třeba fobií, na opačném konci života například stařeckou demencí. Ženy podstatně více trpí depresemi a úzkostmi, muži jsou daleko víc závislí na návykových látkách a prezentují se různými poruchami chování, řekl dnes ČTK předseda Psychiatrické společnosti profesor Jiří Raboch.
Celosvětově se objevuje duševní porucha asi u 12 procent populace. Nějakým duševním problémem tedy trpí asi 450 milionů lidí, z toho 83 milionů v EU, doplnil Kebza.
Duševní zdraví je důležitou součástí celkového zdraví člověka. Vyjadřuje stav osobní pohody, který člověku umožňuje uplatnit a rozvinout své individuální schopnosti, pomoci mu přiměřeně zvládat každodenní životní zátěž a stres a rozvíjet vzájemně obohacující vztahy s druhými lidmi. Neznamená to tedy pouze, že člověk nemá duševní chorobu nebo poruchu. Podle odborníků kvalitní duševní zdraví nelze sloučit s nečestným jednáním, důležitá je mravní integrita a každodenní naplňování ctnosti.