Do úřadu nikdy před 10. hodinou. Nutit zaměstnance, aby chodili příliš časně do práce, vyvolává stres a únavu. Je třeba se trochu více vyspat a vstávat v klidu, napsal italský deník La Repubblica.
Četné studie se zabývají souvislostmi mezi spánkem, zdravím a produktivitou práce. Vědec Paul Kelley z Oxfordské univerzity již léta tyto souvislosti studuje. Nejběžnější pracovní doba v podnicích bývá od devíti do 17 hodin. Kelley však namítá, že tento časový rozvrh není synchronizován s požadavky organismu osob ve věku do pětapadesáti let. A to všechno představuje hrozbu nejen pro produktivitu práce, ale také pro náladu a duševní zdraví lidí.
Kelley toto téma analyzoval již v minulosti. K rizikům, která nelze podceňovat, patří přibývání na váze, pokles imunity, ztráta paměti a pozornosti. "Proto by bylo třeba provést velkou revoluci a při organizaci profesionálních aktivit respektovat biologické hodiny osob," zdůrazňuje Kelley.
Mnohé výzkumy ukázaly, že během puberty dochází k fyziologické změně cirkadiánního rytmu, kdy mladí lidé začínají chodit spát v průměru o dvě hodiny později, než když byli dětmi. A proto musejí spát déle ráno. Některé testy ukázaly, že děti ve věku deseti let se před půl devátou ráno málo soustředí, zatímco šestnáctiletí dosahují nejlepších výsledku po desáté hodině dopolední a vysokoškoláci po 11. hodině.
Kelley, který realizoval sérii testů ve školách, je přesvědčen, že posun školní výuky na pozdější dobu by zlepšil výkony žáků o deset procent. V Británii se na toto téma uskutečnil rozsáhlý výzkum. A také American Academy of Pediatrics (AAP) ve svých směrnicích vyzvala školy, aby zejména v případě dospívajících upravily začátek vyučování.
"Jde o zásadní sociální otázku. Jestliže zaměstnanci začínají pracovat před desátou hodinou, jsou unavení a demotivovaní. V naší společnosti je mnoho lidí, kteří trpí nedostatkem spánku. Tak je ohroženo jejich zdraví. Také srdce a játra se tomuto rytmu špatně přizpůsobují. To platí i pro nemocnice a věznice. Lidé jsou buzeni, aby snědli snídaní, kterou v té době nechtějí. Nedostatek spánku je utrpení," uvádí Kelley.
Různé klinické studie spojují nedostatek spánku s poruchami nebo nemocemi, mezi něž patří obezita, kardiovaskulární choroby a nedostatek kognitivních schopností. Výzkum univerzity v Surrey v Británii, kterou zveřejnil prestižní americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS), odhalil mechanismy těchto souvislostí.
Při tomto pokusu muselo 26 dobrovolníků po celý týden nedostatečně spát, v průměru 5,7 hodiny za noc. Poté následoval týden pravidelného delšího spánku, 8,5 hodin za noc. Badatelé po tomto pokusu požadovali, aby dobrovolníci zůstali po 40 hodin vzhůru, a pravidelně jim odebírali krev. Výsledky pokusu ukázaly, že nedostatečný spánek ovlivňuje 711 genů.
