V Česku se po téměř deseti letech vyskytla vysoce patogenní ptačí chřipka. V Ivančicích na Brněnsku nemoc postihla 20 kusů drůbeže, už byly utraceny. V Moravském Krumlově na Znojemsku čeká utracení sto kusů drůbeže v zahrádkářské kolonii. V obou případech jde o izolované malochovy, řekl ředitel jihomoravské krajské veterinární správy Jaroslav Salava.
Potvrzen byl vysoce patogenní typ H5, který ale není nebezpečný pro lidi. Kolem obou postižených malochovů vznikne tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové dozorové pásmo. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) na Twitteru uvedl, že Státní veterinární správa a tamní hygienici mají situaci pod kontrolou.
Na konci loňského roku ohlásilo první výskyt ptačí chřipky na svém území Slovensko. K situaci se ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyjádří dopoledne na tiskové konferenci.
Ptačí chřipka se v posledních měsících objevila také na farmách v Německu, Rakousku, Nizozemsku, Francii, Polsku, Maďarsku a Chorvatsku. Virus této choroby se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997. Od té doby se rozšířil mezi drůbeží zpočátku hlavně v Asii a později po celém světě.
V českých chovech drůbeže byla vysoce patogenní aviární influenza (HPAI) naposledy zaznamenána v roce 2007 v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171 tisíc kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Lidé, kteří se na likvidaci podíleli, museli z chovů vynést 622 tun uhynulých krůt, brojlerů a slepic. Stát vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.
Nízkopatogenní chřipka byla v ČR v chovu naposledy v roce 2010, u volně žijících kachen pak v roce 2012.
Ptačí chřipka se přenáší na člověka jen zřídka a pouze při přímém styku s nakaženou drůbeží. Má však potom vysokou úmrtnost - nepřežije ji přes polovinu nakažených. Nepřenáší se nicméně zatím vzduchem a ne z člověka na člověka.
