Studie
Řešit problémy jídlem? Z přejídání se může stát nemoc

Když jíme, abychom zklidnili své emoce, je to normální. Když s tím nedokážeme přestat, stává se to nemocí. Po stresující události, emotivním šoku nemají někteří lidé na jídlo ani pomyšlení, jiní se zase jídlem uklidňují (comfort food): pojídají sladkosti, čokoládu a pokrmy bohaté na kalorie. Je to normální? Je proč se znepokojovat? Píše o tom francouzský týdeník L'Express.

Když jsme smutní, deprimovaní nebo stresovaní, mnozí z nás si řeknou: dám si něco sladkého, protože mi to zvedne náladu. A i když jsme se hodně najedli, není to tak katastrofální, protože jsme teď už klidní a můžeme čekat, až zase dostaneme hlad, abychom se znovu najedli. To není chorobné, naopak to je velmi dobré.

Jde-li však o chorobu, nestane se tak. Dort mě neuspokojí a já si naopak dělám si výčitky, že jsem ho snědl. To je kognitivní restrikce: lidé si vytvářejí zákazy ohledně potravin, a když je poruší, obviňují se. Vytvářejí si tedy další negativní emoce a vzniká bludný kruh. Jím, abych zklidnil stres, ale stresuji se, že jsem jedl, protože jsem se tím dopustil chyby. A tak si znovu dám něco dobrého...

A další případ chorobného jevu: když jsem neustále ve stresu nebo v depresi či se hněvám, zkrátka mám negativní emoce, jím neustále, abych je zklidnil. Tak dochází k excesům.

Je však třeba rozlišovat bulimii a záchvatové přejídání. Jsou to případy nadměrné konzumace potravy, během nichž člověk sní velmi rychle velké množství potravin. V prvním případě je to doprovázeno zvracením, užíváním projímadel, následným půstem. Ve druhém případě, kdy k takovým doprovodným projevům nedochází, jde spíše o problémy s váhou.

Je známo, že z fyziologického hlediska stres zarazí chuť k jídlu sníží. Silný stres chuť k jídlu zcela zarazí, protože nedokážeme spustit ochranný mechanismus. Když jde o slabší či malý stres, dokážeme ho velmi dobře aktivovat. A tak jíme.

Výsledky vědeckých studií jsou však plné rozporů, protože to závisí na mnoha faktorech. Čokoláda je zřejmě nejvíce uklidňující potravinou, k níž se lidé uchylují. Obecně je pro lidské zdraví dobrá, zejména večer. Bylo provedeno několik studií, aby se zjistilo, proč působí čokoláda tak zklidňujícně. Byly předloženy četné hypotézy, zvláště biochemické: hořčík, který má uklidňující účinek, a fenylethylamin, blízký příbuzný amfetaminů. Nakonec výsledky studií ukázaly, že to, co je na čokoládě tak uspokojujícího, je její chuť!

Potraviny, které nejvíce uklidňují, jsou ty s vysokým energetickým obsahem, tedy obsahují nejvíce cukru a tuku. Jídlo používáme k tomu, abychom se nemuseli problému postavit. Čím více se vyhýbáme emotivním problémům, tím více nám emoce nahánějí strach. A tím více se uklidňujeme jídlem.

Hovoříme o potravinách, ale "uklidňovačem" může být i cokoli jiného -  alkohol, sledování televizních seriálů.... Uzavíráme tak svůj mozek. Je-li tomu tak výjimečně, není to žádný problém, ten však přichází, když se to stává všedním jevem.

Únikem může být i smích a humor. Vidíme to u některých osob, které se vyhýbají řešení problémů, dělají si ze všeho legraci a vše zlehčují a zesměšňují. Vyhýbají se tak svým emocím a často na problém špatně reagují. Slavní komici trpí depresemi, a i to ukazuje, do jaké míry může být humor obranným mechanismem.