Muži mohou dědit problémy se srdcem po svých otcích, zvýšené riziko vzniku nemoci si nesou ve svých genech. Tvrdí to rozsáhlá studie uveřejněná v odborném časopisu Lancet, na které se podílely univerzity z Velké Británie, Francie, Německa a Austrálie. Podle vědců tak může hrát genetika u některých pacientů na kardiologii větší roli, než se doposud myslelo.
Buňky nesou 23 párů chromozomů, jejichž různá seskupení dávají dohromady jedinečný genetický kód každého člověka. Jeden pár přitom určuje pohlaví - všichni mají jeden chromozom X, ženy však mají ještě jeden, muži místo něho chromozom Y. Právě jeho mutace může u některých skupin výrazně zvyšovat riziko kardiovaskulárních problémů.
Podle studie, kterou podpořila i Britská kardiologická společnost, mají muži se specifickou verzí chromozomu Y o 56 procent větší riziko, že se budou léčit se srdečními potížemi, v porovnání s jejich vrstevníky s jinou genetickou výbavou. Podle vedoucího projektu Macieje Tomaszewskiho z University of Leicester totiž tato genová odlišnost ovlivňuje reakce imunitního systému a protizánětlivé reakce organismu.
"Zatím neumíme říct, co by s tím muži měli dělat, protože přesně nevíme, jak jejich systém funguje. Každopádně k preventivnímu genetickému testování pacientů máme ještě dalekou cestu," tvrdí Tomaszewski na serveru deníku The Independent.
Vědci své poznatky ověřovali na třech tisících dobrovolnících, z nichž někteří se již se srdcem léčili, jiní byli zcela zdraví. Muže rozdělili na základě genetického testu do devíti skupin podle toho, k jaké evropské genetické větvi patří. U jedné skupiny se přitom projevila dědičná predispozice ke kardiovaskulárním chorobám výrazně více než u zbylých osmi.
Podle vyjádření českých lékařů to však neznamená, že životní styl a socioekonomické faktory nehrají při vzniku onemocnění roli. Kouření, nedostatek pohybu či vysoký cholesterol stále snižují naději mužů, že se vyhnou potížím v podobě infarktu či aterosklerózy.