Rodiče by měli znát varovné příznaky infekce meningokokem

Několik desítek lidí v Česku ročně zasáhne meningokok, hlavně děti a náctileté. Postup nemoci je rychlý, pacient může zemřít pár hodin od prvních příznaků. Rodiče by měli proto znát varovné příznaky a umět provést domácí test, aby co nejdříve zavolali záchranku.

"Základní projevy tohoto nebezpečného stavu zahrnují horečku nad 38 stupňů Celsia, bolest hlavy, světloplachost, zvracení, ztuhlou šíji a vyrážku. Zdaleka ne vždy se vyskytují všechny dohromady," upozornil prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny a odborný garant očkovacích center docent Rastislav Maďar.

Má-li pacient z věkově nejohroženější skupiny, tedy dítě, adolescent nebo mladý dospělý alespoň některé z těchto příznaků, je podle Maďara vhodné udělat svépomocný test. "Pokud má dítě horečku a objeví se vyrážka, která po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem na kůži nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc," upozornil.

Pokud má dítě horečku a některý z uvedených příznaků, anebo i když je při horečce nemá, radí Maďar rodičům udělat občas dítěti také další domácí test. Dítě uloží na rovnou podložku, například na postel bez polštáře s nataženýma nohama. "Ohnutím hlavy vpřed mu zatlačíme bradu směrem k hrudníku. Pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc," řekl.

Meningokoková meningitida je akutní nemoc, kdy jde o minuty. V počátcích bývá mylně považována za virózu s nechutenstvím, nevolností a rýmou. Od prvních příznaků je průměrná doba vyhledání lékařské rady osm hodin a hospitalizace 13 hodin. Nemoc však může mít mnohem rychlejší spád. "Dítě, které ještě odpoledne bylo zdravé, může být již večer na hranici smrti. Zemřít může, i když rodič i lékař postupují rychle a správně, tak zákeřná tato bakterie může být," konstatoval Maďar.

Za posledních deset let je v ČR hlášeno 37 až 99 onemocnění ročně, až 98 procent jsou ojedinělé výskyty, zbytek součást epidemie. Ty bývají na středních školách, univerzitách, kolejích či ve sportovních klubech. V populaci je deset až 20 procent nosičů bakterie. Ostatní se mohou od nich nakazit, když jsou oslabeni, což je třeba na podzim v období chřipek. Při oslabení může bakterie napadnout i samotného nosiče, z dýchacích cest se rozšíří do krve a způsobí sepsi a kolaps životně důležitých orgánů.

Proti meningokoku existuje vakcína, zájem o ni Češi moc nemají. Podle Maďara by měli využít toho, že zdravotní pojišťovny na ni přispívají. Za užitečné považuje Maďar například nepovinné plošné očkování v Británii pro náctileté. Po akci tam klesl počet případů meningokokové meningitidy o 97 procent, a to i u neočkovaných, protože očkováním také kleslo nosičství.