Krátkozraká bude v roce 2050 téměř polovina lidstva, ve střední Evropě přes 54 procent obyvatel. Vyplývá to z australsko-singapurské studie publikované v odborném časopise Ophtalmology. Za nárůst může hlavně změna životního stylu. Lidé tráví méně času v přirozeném slunečním světle, naopak více při činnostech, které vyžadují zaostřování zblízka. V Česku je krátkozraká asi pětina populace.
Podle odhadů odborníků, kteří vycházeli ze 145 studií publikovaných od roku 1995, by mělo být krátkozrakých asi 4,75 miliardy lidí. Miliarda z nich bude kvůli silné krátkozrakosti v případě jejího neléčení ohrožená slepotou.
Největší nárůst je u lidí ve městech, na venkově potřebuje korekci zraku do dálky jen necelých pět procent lidí. Podíl nemocných se liší v různých oblastech světa. Nejčastější je u mladých lidí ve východní Asii, v Číně byl už v roce 1930 jejich podíl odhadován na 70 procent. V Šanghaji je to v současné době na 90 procent.
Podle předchozích výzkumů členové primitivních domorodých kmenů v Africe či Latinské Americe nemají problémy s viděním do dálky ani ve stáří. Zrak si udržují pohybem očí v přírodě a pohledy na vzdálený obzor.
Naopak dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost, která je typická pro západní společnost, vyžaduje ostrý obraz do blízka, který u očí zajišťuje přizpůsobení čočky, při níž se zvětšuje její zakřivení. To vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti.
Podle Jany Mikšovské z oční kliniky DuoVize dochází u krátkozrakých ke zmenšení svalu, který má na starosti zaostřování oka. "Jako následek nevzniká při práci do blízka ostrý obraz. Opětovně to může vést k progresi krátkozrakosti. Některé teorie také zmiňují vliv nitroočního tlaku na prodlužování očního bulbu, což také může být důvodem nárůstu krátkozrakosti," vysvětlila. Onemocnění je možné upravit brýlemi, kontaktními čočkami nebo laserovou operací.
Podíl krátkozrakých v populaci vybraných regionů a odhad budoucího vývoje (v procentech):
