Sebevraždu loni spáchalo nejvíc Čechů za posledních 16 let

V posledních dvou letech si bere život stále více Evropanů. Podle odborníků se na tomto trendu podílí zejména finanční krize a zvýšení životní nejistoty, která je spojena s nezaměstnaností či nedostatkem peněz. Výjimku netvoří ani Česko, jen za minulý rok odešlo dobrovolně ze světa 1830 osob. Vyplývá to ze studie Světové zdravotnické organizace, ve které jsou zahrnuta i data z Česka.

V minulém roce spáchalo sebevraždu nejvíce lidí od roku 1994. K tomuto kroku se odhodlalo 1830 lidí, což je o 25 procent více než v předchozím roce. Podle nové studie Světové zdravotnické organizace se však tento trend netýká jen Česka, s podobným nárůstem sebevrahů se potýkají i další evropské státy.

Jediným ostrůvkem je Rakousko, kde v posledních dvou letech statistiky klesají. Naopak v Irsku, Maďarsku, Velké Británii, Maďarsku či Nizozemsku zaznamenávají nárůst v rozmezí od pěti do 17 procent. "Nastal zde absolutní obrat. Zatímco v celé Evropě počet sebevražd před ekonomickou recesí klesal, po ní jdou čísla nahoru. Je jisté, že je zde souvislost," vysvětluje ve studii uveřejněné v časopise The Lancet spoluautor David Stuckler.

Podle odborníků se na sebevražedných myšlenkách podepisuje zejména životní nejistota spojená se ztrátou zaměstnání, s nedostatkem financí či ztráta cílů. Potvrzují to i české statistiky, podle kterých byl nejvýraznější nárůst sebevrahů ve 30. letech 20. století, kdy se projevila světová ekonomická krize a blížila se světová válka, a v 70. letech minulého století za éry normalizace. 

Z loňských dat navíc vyplývá, že sebevraždy se týkají nejčastěji mužů ve věku 50 až 60 let. Odcházejí totiž dobrovolně ze života téměř pětkrát častěji než jejich partnerky. Podle psychologů to není nic překvapivého, jelikož ženy páchají spíše demonstrativní sebevraždy, muži jsou důslednější. "Obecně volí nejčastěji střelnou zbraň či oběšení, kde je šance na záchranu velmi malá," vysvětluje na policejním webu Milan Bajcura z Jihočeské policie.