S novou sněhovou nadílkou a teplotami hluboko pod nulou vyráží stále více lyžařů na české svahy. Jaká nebezpečí je tam čekají? A jak přilba změnila chování sjezdařů na kopcích? Na tyto a další otázky odpovídal v rozhovoru on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel horské služby Jiří Brožek.
Laika zřejmě překvapí, že ve statistikách horské záchranné služby nepřevládají zásahy u zlomenin. Čím to je, že noha v sádře přestává být pro lyžaře typickým zraněním?
Je pravda, že poslední dobou převládají pohmožděniny, zpřetrhané vazy a poranění kloubů. Odpovídá tomu i trend v lyžování. Lidé mají tvrdší lyže a jezdí carvingovým stylem, který je náročnější na vazy a na kolena. I fungování lyží je odlišné od dob, kdy se na nich jezdilo převážně smykem.
Paradoxně nejčastěji zasahujete na modrých sjezdovkách, které bývají nejméně náročné. Má to také spojitost se stylem jízdy?
Počet úrazů je dán počtem lidí lyžujících v dané lokalitě. Nejméně navštěvovaná je v současnosti černá sjezdovka, modrá je nejoblíbenější. Jsou to totiž sjezdovky, na kterých jezdí začátečníci, ale také dobří lyžaři, kteří si chtějí odpočinout nebo vychutnat jízdu. Svahy jsou lépe upravené, takže lidé to pustí rychleji, ale mnohdy rychleji, než jsou schopni regulovat.
Takže pokud se budu chtít vyhnout zranění, na černé sjezdovce bude bezpečnější lyžování?
Ale jen pro zkušené lyžaře. Černá stále zůstává strašákem, lidé ji nepodceňují a vydají se na ni obyčejně ti, kteří na lyžích umějí. Zároveň se ale vylepšuje dopravní vybavení lyžařských areálů a vleky jsou nahrazovány sedačkami. Lidé, kteří dříve nezvládli na lyžích ani stát, se kotvou na kopec nedostali. Dneska nasedne na lanovku, ta ho vyveze nahoru a on se pak všelijakým způsobem dostává dolů. To je také důvod, proč je více nehod na modrých, je tam jednoduše více lidí, kteří se dříve učili jezdit na louce.
Jak jsou na tom Češi s bezpečností? Zlepšilo se to v porovnání se situací před deseti lety?
Lidé se dnes lépe vybavují, starají se o své lyže, všichni používají bezpečnostní vázání. Když se dnes podíváte na sjezdovku, 70 procent lyžařů má přilbu. Chrániče páteře a zápěstí nejsou na první pohled vidět, ale zejména snowboardisté je hodně používají. Druhá věc je chování na svahu. S vybavením totiž roste pocit, že lidé mají brnění a mohou si dovolit víc. A bohužel není malé procento těch, kteří to takto vnímají.
Změnil vaši práci i nárůst nových zimních sportů jako snowkitting či skialpinismus? Přibyly kvůli nim další druhy zásahů?
Oproti devadesátým létům zde posun je. Lidé mají pocit, že nejsou limitováni jen sjezdovkou, ale mají tendenci pohybovat se dál. Dneska už téměř nenarazíte na klasickou turistiku po vršcích, ale běžkaři a turisté si spíše udělají kolečko, hodně často s menší fyzickou zátěží. V naší práci ale stále převládají úrazy na sjezdových tratích.
A co běžkaři? Nepotýkají se s více problémy od té doby, co se některé horské chaty uzavřely a vzdálenosti mezi nimi se prodloužily?
Vliv to má, ale trošku se to obrací k lepšímu. V devadesátých letech a na přelomu století měla spousta horských chat zavřeno a u dalších šlo spíše o podnikání než o poskytnutí zázemí sportovcům. V současnosti se na boudy se zase vracejí majitelé, kteří nejsou zlatokopové, ale mají ke své práci vztah, je to jejich budoucnost a chtějí pro lidi udělat první poslední.
