Elektronické cigarety podle odborníků z Národní linky pro odvykání vyzkoušelo 40 procent šestnáctiletých Čechů. Pravidelně je využívá 17 procent z nich a pět procent dospělých, sdělila organizace v tiskové zprávě. Očekává se přitom, že kuřáků klasických cigaret bude dál ubývat. V současné době jich je asi 2,5 milionu, tedy asi čtvrtina dospělých. Na čtvrtek připadá Mezinárodní nekuřácký den.
"Elektronické cigarety u nás užívá necelých pět procent dospělých. Jejich obliba ovšem narůstá zejména mezi mladými lidmi," uvedl vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku, adiktolog Adam Kulhánek.
E-cigarety produkují aerosol, který oproti cigaretovému kouři obsahuje výrazně méně škodlivých látek. Podle odborníků ale mohou také způsobovat zdravotní komplikace a s nikotinovými náplněmi i závislost. Další alternativou je zahřívaný tabák, který v zařízení chemicky tlí. Při tomto procesu vzniká dehet jako u klasických cigaret, ale ve výrazně menší koncentraci.
Podle ministerstva financí bylo loni do ČR dovezeno asi 600 tisíc zařízení pro kouření zahřívaného tabáku, letos to podle odhadů bude dvojnásobek. "Výzkumníci upozorňují, že na trhu se vyskytují zatím příliš krátkou dobu na to, aby se přesně zhodnotily zdravotní dopady dlouhodobého užívání. Lze však důvodně předpokládat, že vzhledem k přítomnosti dehtu budou rizika vyšší než u elektronických cigaret, přesto však nižší než u klasických cigaret," uvedl Lukáš Kohoutek, prezident České koalice proti tabáku.
E-cigarety nebo zahřívaný tabák jsou podle odborníků z Národní linky pro odvykání řešením pro kuřáky, kteří se chtějí zbavit rizik plynoucích z klasických cigaret, ale neumí se závislosti vzdát úplně. "I těmto klientům dokážeme pomoci a úspěšně s nimi projít cestu odvykání až k úplnému nekuřáctví," dodala vedoucí konzultantů linky, adiktoložka Kristýna Fišerová.
Cigarety ročně stojí za 15 až 16 tisíci úmrtími v Česku. V průměru si kuřáci zkracují život nejméně o deset let. Nejčastější příčinou úmrtí v souvislosti s kouřením jsou nemoci srdce a cév, nádorová onemocnění nebo respirační choroby.
Odvykání bez pomoci lékařů či odborníků na závislosti, adiktologů, má většinou malou úspěšnost. Abstinenční příznaky mohou zmírnit léky, které ale nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny ale na léčbu přispívají až čtyři tisíce korun za rok.