Spánek nad zlato. Každý druhý člověk s ním má problémy

Nespavost a další poruchy spánku postihují přes 40 procent lidí, ve starším věku až polovinu. Nedostatek spánku přitom může mít zásadní zdravotní důsledky - časté probouzecí reakce vyplavují stresové hormony a urychlují změny na cévách. Stoupá riziko infarktu, mrtvice, cukrovky, poruch imunity a deprese, řekla profesorka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice.

"Fyziologický spánek je nezbytný nejen pro obnovu duševních a fyzických sil, pro vytváření paměťových stop, a tedy poznávání a myšlení, ale i pro řadu metabolických pochodů v těle," upozornila.

S blížícím se Světovým dnem spánku lékaři chtějí upozornit zejména na chorobu známou jako narkolepsie. Nemoc se projevuje náhlým a nekontrolovatelným usínáním i při běžných činnostech během dne, třeba i při řízení automobilu. Příčinou nejčastěji je náhlé vymizení malé, ale důležité skupiny takzvaných hypocretinových nervových buněk v jedné části mozku. "Vymizení těchto buněk vede k nestabilitě systému udržujícího bdělost a spánek, ke změnám potravního chování a zřejmě i k dalším změnám řízení na centrální úrovni," uvedl profesor Karel Šonka ze spánkové laboratoře neurologické kliniky.

Dosavadní studie větších skupin nemocných podle profesora potvrdily, že narkolepsii často provázejí poruchy jako spánková apnoe, kdy se dýchání během spánku na chvilku zastaví, či syndrom neklidných nohou, který provázejí bolesti a nutkavé pohyby končetin. Potíž zřejmě souvisí s nízkou hladinou dopaminu, který přenáší mozkové signály. "Nemocní s narkolepsií trpí také často nadváhou nebo mírnou obezitou a mají častěji zhoršenou náladu," podotkl profesor.

Výzkum na společných pracovištích nemocnice a první lékařské fakulty se zaměřuje u seniorů s narkolepsií na výskyt přidružených chorob, na možnost ovlivnit nadměrnou hmotnost a tělesnou kondici. Součástí výzkumu jsou také děsivé sny, halucinace a pohybová aktivita ve spánku.