Srdeční infarkt si v Česku dlouhodobě nese nálepku největšího zabijáka a představuje hrozbu, která může postihnout každého. Statistiky ovšem tvrdí, že počet těch, kteří infarktu podlehnou, se nezvyšuje, ale naopak klesá. Mnohem závažnější problém představují jiná onemocnění oběhové soustavy či choroby spojené s dýcháním, kterým ročně podlehne stále více lidí.
"Nerozčiluj se, nebo dostaneš infarkt", zní výhrůžka, která vystihuje dlouhodobou obavu z této srdeční nemoci. Podle Českého statistického úřadu totiž akutní infarkt myokardu, neboli nedostatečné prokrvení srdce, vezme ročně život šesti a půl tisícům lidem. Přesto podle lékařů větší nebezpečí představují jiné nemoci srdce, mezi které patří angina pectoris, Dresslerův syndrom či embolie.
Četnost těchto ischemických srdečních nemocí se stále zvyšuje, přestože česká kardiochirurgie a kardiologie patří ke světové špičce. Právě úspěšná léčba akutního infarktu vede ke vzniku dalších chorob, které mohou srdeční činnost výrazně ovlivnit. Dříve by člověk infarktu podlehl, dnes ho přežije, ale jeho srdeční sval zůstane poškozen. Zdravotní problémy a riziko si poté pacient nese do konce života.
Loni nemocem oběhové soustavy podlehlo 54 tisíc obyvatel České republiky, což představuje polovinu ze 107 tisíc loňských úmrtí.
Stejně zákeřného, ale poněkud opomíjeného útočníka na lidské zdraví představují problémy s dýcháním. Podle loňské statistiky jim podlehlo bezmála stejné množství lidí, které postihl infarkt myokardu a podle dosavadního vývoje lze usoudit, že v příštích letech bude stoupající trend pokračovat. Přesto infarkt díky následným zdravotním komplikacím zůstává na prvním místě mezi hrozbami, kterých se člověk obává.
Jak lze operovat srdce bez otevření hrudního koše?Odpovědi na tyto i další otázky nabídne rozsáhlý materiál o kardiovaskulárních chorobách v časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 4. října.
