Přirozený pohyb
Tloustneme! 59 procent dětí a dospívajících nechodí pěšky ani do školy

Žádná myšlenka není tak tísnivá, aby nešla rozchodit: toto heslo propaguje iniciativa Pěšky městem, která se snaží, aby lidé měli více přirozeného pohybu. Právě přirozený pohyb totiž velké části populace chybí - a tato nedostatečná přirozená aktivita může mít za příčinu nejen obezitu, ale i další zdravotní problémy. Zvyšující se BMI (Index tělesné hmotnosti) sledují u vstupu klientů do pojištění také komerční pojišťovny.

Podle studie International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity z června roku 2020 pouze 4,8 procenta dětí a 0,6 procenta mládeže splňovalo během koronavirových omezení kombinované pokyny pro pohybové chování. Děti a mládež měly během epidemie nižší úroveň přirozené aktivity, méně času stráveného venku, zato ale více času trávily u sociálních sítí či televizní obrazovky a také měly více spánku.

Není to však koronavirová situace, která by tyto problémy vytvořila - snad jen umocnila. Syndrom esemeskového krku nebo playstationová záda už jsou podle hlavní fyzioterapeutky FYZIOkliniky Ivy Bílkové v ordinacích ustálenými pojmy. Již v roce 2019 získalo Ministerstvo zdravotnictví výsledky studie, která mluvila zcela jasně: děti trpí nedostatkem pohybu. "Klíčovou informací je, že české děti trpí nedostatkem pohybu, i když pravidelně sportují. Ze životního stylu se totiž vytrácí přirozený pohyb, jako je chůze nebo aktivní hra venku. Děti vozíme do škol nebo na kroužky auty a svůj volný čas tráví před obrazovkami mobilů, tabletů a počítačů. V řadě měst zároveň chybí vhodné prostředí pro pohyb, jako jsou hřiště nebo parky," uvedl tehdy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Podle zmíněné Národní zprávy o pohybové aktivitě českých dětí a mládeže asi 59 procent dětí a dospívajících využívá pro přepravu z místa bydliště do školy aktivních forem transportu s preferencí chůze nebo jízdy na kole. A kolik dospívajících vykonává doporučené množství pohybové aktivity? Asi dvaadvacet procent. Jedná se přitom pouze o 60 minut středně až vysoce zatěžující pohybové aktivity za den.

Je to přitom právě realizace doporučeného množství denní pohybové aktivity, která je podle odborníků jedním z klíčových faktorů ovlivňujících zdraví v průběhu celého života. "V praxi jsem se naučila rodičům říkat, že nezáleží na tom, jak se dítě 'hýbe', ale že se 'hýbe'. Nedostatek pohybové aktivity má totiž horší následky než nevhodné typy sportů nebo riziko zranění. Sportovní kroužky se po pauze opět otvírají a pro předškolní a školní děti jsou ideální zábavou, alespoň jednou dvakrát týdně 90 minut. Čím akčnější, tím z hlediska fyzioterapie přínosnější, dítě posílí svaly, zlepší koordinaci i vytrvalost," popsala svůj pohled fyzioterapeutka Iva Bílková s tím, že kdyby ale měla být důsledná jako fyzioterapeut, volila by ze sportů, které napomáhají správnému držení těla, tedy kupříkladu tanec, balet či gymnastiku. Vhodné jsou z odborného hlediska i sporty podporující pohybovou všestrannost, mezi které patří atletika nebo plavání. "Některé sporty, jako jsou judo či box, ale ani některé typy moderního tance doporučovat nemohu. Držení těla je při nich sevřené, shrbené, podobné tomu, jaké dítě zaujímá celý den za psacím stolem," dodává Bílková.

Nedostatek (přirozeného) pohybu je cestou k obezitě

Nejen nedostatek pohybu, ale i nezdravé přejídání mají za výsledek to, že populace tloustne a čím dál více dětí, ale i dospělých má problém s obezitou. A je to i právě tento parametr, který zkoumají například i pojišťovny, a to v rámci uzavírání životních pojištění. Podle pojišťovny UNIQA bude bedlivě sledován i do budoucna, a to v rámci stále pečlivější segmentace klientů a pojistných sazeb. "Ukazuje se, že příznivý vývoj dětí a mládeže závisí silně na příkladu jejich rodičů a jejich stravovacích a pohybových návyků," připomíná Eva Svobodová, mluvčí UNIQA.

Přestože například kouření zůstává pro pojišťovny závažnějším zlozvykem než přejídání, UNIQA eviduje zvyšující se hmotnost na vstupu do pojištění a průměrné BMI nových klientů je v posledním roce nejvyšší za posledních 11 let. Zatímco tato hodnota se ještě do roku 2014 držela v průměru pod 25, poté už se pravidelně pohybovala nad touto hranicí. "Zde se jedná o statistiku týkající se dospělé populace. Vyšší hmotnost klientů se přirozeně promítá do sazeb jak životního pojištění, tak i krytí invalidity a zdravotního připojištění. S obezitou jsou rizika některých chorob, jako jsou srdeční infarkt, cukrovka či mrtvice, mnohem vyšší," říká Eva Svobodová. Současně ale upozorňuje i na pozitivní trend, že všechna tato onemocnění mají neporovnatelně lepší výsledky léčení než v minulosti. Pro děti není zkoumání zdravotního stavu na vstupu do pojištění zpravidla tak důkladné.