Jak se Češi za poslední dekádu změnili, co se kouření a holdování alkoholu týče? Nejnovější zpráva naznačuje, že zatímco kuřáků bude ubývat, vášeň pro alkohol naopak roste.
Kouření v Česku zabije každý rok osmnáct až dvacet tisíc lidí a zhruba za pět tisíc úmrtí ročně je přímo odpovědný alkohol. Vyplývá to z oficiální zprávy o stavu užívání tabáku a alkoholu v Česku za poslední dekádu, kterou uveřejnil Státní zdravotní ústav. Vycházel v ní hned z několika obsáhlých studií.
Ačkoli podle výše citovaných čísel v současné době mnohem více lidí zahyne v důsledku kouření, zpráva rovněž naznačuje, že kuřáků by na rozdíl od konzumentů alkoholu mohlo časem mírně ubývat. "Během posledních deseti let se prevalence kouření cigaret celkově mírně snižovala," konstatuje dokument.
| Zabijáci v číslech |
Kuřákům podle studie nejčastěji bývá mezi 15 a 24 lety a z krabičky jim obvykle zmizí 10 až 14 cigaret denně. Během posledních deseti let počet kuřáků klesal nepatrně více u chlapců než u dívek. Zvýšil se ale počet dětí užívajících jiné tabákové výrobky než cigarety. Kolem 30 procent současných kuřáků se pokusilo během posledního roku přestat kouřit, nejčastěji v mladém věku. Pivo pije pravidelně 38 procent patnáctiletých chlapců a 20 procent děvčat. Konzumace alkoholických nápojů mezi dospívajícími má v posledních deseti letech mírně vzrůstající tendenci. |
Mnozí odborníci ovšem s takovým závěrem nesouhlasí. "Co se kouření týče, já bych nebyl takový optimista. Na tohle nám odpoví až příští opakování mezinárodních studií ESPAD a HBSC. Z těchto čísel nic takového usuzovat nejde," myslí si Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, podle něhož jsme na tom ve srovnání s ostatními zeměmi extrémně špatně. "Situace je tak špatná, že v případě jejího zhoršení už by to bylo úplně zoufalé," dodává skepticky.
A statistika (viz Zabijáci v číslech) mu dává za pravdu. Vždyť pravidelně si svou cigaretu dopřává téměř třicet procent dospělých Čechů (podstatně více mužů). Horší je, že ke kouření se přiznalo přes třicet šest procent chlapců a dívek mezi 13 a 15 lety, což je ještě více než u dospělých.
Tolerovaný alkohol
Ještě méně lichotivá je podle zprávy situace v konzumaci alkoholu, pro nějž mají Češi odedávna slabost. Bohužel, požívání alkoholických nápojů mezi dospívajícími má v posledních deseti letech vzrůstající tendenci. U chlapců vzrostl výskyt pravidelného pití piva a destilátů, u dívek převažuje víno nad pivem. Více než polovina českých dětí alkohol poprvé zkusila už ve věku do 13 let a ještě na základní škole získávají první zkušenosti s otravou alkoholem.
Při pohledu na dospělou populaci také není důvod k radosti. Velmi častou konzumaci alkoholu přiznalo patnáct procent dospělých. Pokud by se všechny údaje zprůměrovaly, na každou dospělou osobu by ročně připadlo téměř sedm a půl litru čistého alkoholu.
Společnost je navíc k alkoholu tolerantnější než k cigaretám. Zatímco již několik let můžeme sledovat ostré spory s tabákovými koncerny a jedna země za druhou zpřísňuje sankce vůči tabáku, u alkoholu to neplatí. Naopak, alkoholový průmysl úspěšně lobbuje za to, aby vůči němu nebylo postupováno jako vůči cigaretám.
Problém je ale třeba hledat i v naší toleranci. "Podívejte se na rodiče - kdyby si třináctileté dítě zapálilo na rodinné oslavě, ihned by vystartovali. Jenže pokud by si dalo panáka, většinou by se tomu zasmáli a jen prohodili: ‚No, stejně to někdy musí ochutnat.' I když horší než samotné ochutnání je poměrně vysoké procento opilostí a opakovaných opilostí v tomto věku. To je indikátor, který má větší výpovědní hodnotu," varuje Miovský.
Co je větší zlo?
Který z těchto démonů je pro naši společnost vlastně nebezpečnější? Dopad kouření a alkoholu je trochu odlišný a pouhé počty lidí, kteří kvůli své závislosti přijdou o život, také porovnávat nelze.
"Co se týče alkoholu, má také společenské dopady, o nichž se příliš nemluví - nejsou vidět a lidé si je neuvědomují. Zatímco nekuřákovi vadí kuřák na zastávce či v restauraci, u alkoholu je ta tolerance i zlehčování problému větší. V dopravě se o tom ve spojitosti s nehodami mluví, ale je tu i domácí násilí a další. Alkohol jako kriminogenní faktor je zkrátka zlehčován," myslí si Miovský, podle něhož velká část preventivních programů není funkční.









