Přes milion Češek a Čechů trpí únikem moči, někdy v životě postihne inkontinence každou třetí ženu. Zdravotní pojišťovny dávají ročně jen na pomůcky, jako jsou pleny či podložky, až dvě miliardy korun. Obecná informovanost o inkontinenci je dobrá, pacienti ale mají málo informací o možnostech léčby, řekl předseda Incofora profesor urologie Tomáš Hanuš.
"Tabu přitom nedokážou prolomit ani mnozí lékaři. Svým pacientům nedají dostatek informací o terapii, která je přitom v Česku poskytovaná na světové úrovni," uvedl Hanuš, který je přednostou urologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Podle dotazníkového šetření Incofora 44 procent pacientů unikání moči značně omezuje a 57 procent se s tímto zdravotním problémem nikomu nesvěřilo. Inkontinenční pomůcky užívá 34 procent dotázaných a 62 procent uvedlo, že se nemohou dostat k informacím o této diagnóze.
"Cílem Světového dne kontinence, který letos připadá na týden od 20. do 26. června, je podat odborné informace o inkontinenci co největšímu množství občanů. Je přáním nás všech, aby inkontinence nebyla považována za přirozenou součást života, ale za léčitelnou diagnózu," uvedl Hanuš.
Riziko inkontinence stoupá s věkem, častější je u lidí s roztroušenou sklerózou, parkinsonským syndromem, po mrtvici či po úrazech a operacích či ozářeních v oblasti pánve, doplnil primář urologického oddělení Thomayerovy nemocnice a člen správní rady Incofora docent Roman Zachoval.
U mužů se únik moči projevuje především v souvislosti s operacemi prostaty, u žen po porodech či operacích urogenitálního traktu.
Právě v péči o muže s rakovinou prostaty má Česko podle profesora Hanuše ještě co zlepšovat. "My máme nástroj, jak zlikvidovat nádor, ale zhoršíme určitému počtu mužů kontinenci. Máme skvělou metodu, umělý svěrač za 250 tisíc korun, ale máme limit až čtyřikrát menší z hlediska plátce na tuto operaci, než třeba v sousedním Rakousku a Německu," řekl.
