Být uvězněn ve vlastním těle bez možnosti komunikace je noční můrou mnoha lidí. Jednoduchý zvukový test by však v budoucnu mohl odhalovat tyto "uvězněné" pacienty a navíc určovat, kdo reaguje na své okolí a kdo již skutečně nemá naději.
Melanie Bolyová z univerzity v belgickém Lutychu se zabývá různými stupni vědomí a při své práci přichází každý den do kontaktu s lidmi v bezvědomí. Podle jejích zkušeností je možné určit hranici, která dělí pacienty od těch, kteří se nacházejí ve vegetativním stavu. "Je to ale velmi zdlouhavé a lidé mohou při svém odhadu velice často udělat chybu. Podle mě se 40 procent z nich nachází na určitém bodě vědomí, i když to na první pohled není zřejmé," tvrdí Bolyová v časopise New Science.
Se svými kolegy se proto rozhodla napojit skupiny lidí v různé fázi vědomí na elektroencefalogram, přístroj zaznamenávající mozkovou aktivitu pomocí elektrod, a vyzkoušet, jak reagují na okolí. "Zjistili jsme, že lidé při minimálním vědomí generují při zaslechnutí zvuků delší signál než ti ve vegetativním stavu," shrnuje poznatky Bolyová.
Vědci si to vysvětlují tím, že zdraví lidé a pacienti s minimální hladinou vědomí dokážou posílat informaci o zvuku ze skráňové mozkové kůry do čelní mozkové kůry a zpět. U pacientů ve vegetativním stavu byl zaznamenám signál pouze jedním směrem. Podle Bolyové je toto důvod, proč lidé upadají do bezvědomí. "Pokud se udělají další klinické testy, mohlo by EEG sloužit jako metoda, jak zjistit, zda má člověk ještě naději," dodává Bolyová.
