Tuto neděli nastane zimní čas, ve 3.00 středoevropského letního času se měření času vrátí o šedesát minut zpět na 2.00 času středoevropského. Evropa tak jako každoročně opustí na zhruba pět měsíců letní čas a vrátí se k astronomickému času. Přechody na středoevropský čas poslední říjnovou neděli a naopak na letní čas poslední březnovou neděli často vyvolávají diskuse o tom, zda jsou tyto změny zdravotně bezpečné a zda vůbec jsou k něčemu dobré.
Lidé často argumentují tím, že jim časový posun působí zdravotní potíže. To je podle psychologa Karla Humhala individuální a ovlivňuje to řada faktorů. Roli hraje počasí i zdravotní stav jedince. Změnu snáší hůře lidé chronicky nebo těžce nemocní, a také staří lidé. "Roli také hraje životní režim, na který byl člověk dlouhodobě navyklý. Týká se starších občanů - pokud někdo v minulosti dlouho vstával pravidelně v určitou hodinu bez změny času, má problém vstávat dříve nebo později," řekl Humhal.
Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové však dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času se projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Ustálení času prosazují i někteří politici v europarlamentu.
Boj proti času
Aktuálně se proti střídání zimního a letního času na začátek příštího roku chystá petice. Ta bude mít formu evropské občanské iniciativy a už nyní se k ní formou předběžné registrace připojilo v Česku a na Slovensku asi sedm tisíc lidí. Aby se peticí zabývala Evropská komise, musí organizátoři sehnat aspoň milion podpisů. Proto chtějí podpisy sbírat pokud možno ve všech zemích EU. Cílem petice prý není zrušit letní čas, ale zastavit střídání času.
Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949.
Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. V tehdejších státech EU byl již od roku 1976. V tuzemsku až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.
