Vakcína proti koronaviru
V okolních zemích je daleko větší ochota nechat se očkovat než v Česku

V Česku byla letos na podzim nakloněna očkování proti nemoci covid-19 menší část populace, než je průměr za devět zkoumaných zemí střední a východní Evropy a západního Balkánu. Vyplývá to z nejnovější analýzy, kterou slovenská nevládní organizace Globsec vypracovala na základě sondáží ze září a října.

Podle průzkumu by se nechalo proti covidu-19 očkovat 35 procent obyvatel Česka. Ze zkoumaných zemí největší ochotu k očkování vyjádřili Maďaři a Rumuni (shodně 45 procent populace), na opačné straně žebříčku skončili Bulhaři (23 procent). Na Slovensku by pro očkování bylo 36 procent obyvatel. Průzkum se uskutečnil také v Polsku, Srbsku, Černé Hoře a Severní Makedonii. V průměru by se v celém regionu nechalo očkovat 37 procent obyvatel.

Ochota očkovat se je podle Globsecu vyšší u lidí, kteří důvěřují státním institucím. V průměru za zkoumané země se chtějí nechat očkovat zejména lidé nad 65 let, kteří patří v souvislosti s koronavirovou nákazou k nejohroženější skupině, a také obyvatelé ve věku 18 až 24 let.

První vakcína proti covidu-19 pro použití v Evropské unii by mohla být schválena na konci letošního roku. V Česku by se s ní podle ministra zdravotnictví Jana Blatného mělo začít očkovat do šesti až osmi týdnů od schválení.

Zhruba třetina (36 procent) Čechů podle sondáže Globsecu věří konspirační teorii, že covid-19 je podvrh s cílem manipulovat společnost. Stejný názor má až 43 procent obyvatel Srbska a Černé Hory, ale jen zhruba pětina Maďarů.

Průzkumy veřejného mínění se podle Globsecu v jednotlivých zemích uskutečnily shodně na reprezentativním vzorku 1000 respondentů.