Zdá se to přitažené za vlasy, ale americkým vědcům z Brown University se zřejmě podařilo sestrojit "přístroj na čtení snů". S jeho pomocí by nyní chtěli odhalit mozkovou činnost, která je stále zahalena tajemstvím, a také zlepšit noční život pacientů, které trápí noční můry a deprese.
Jednou z největších záhad lidského bytí je spánek a okolnosti s ním spojené. O fungování snu dokonce nevíme téměř nic, přiznávají odborníci z celého světa. Existuje přitom řada teorií, proč se v našem podvědomí sny objevují. Zřejmě nejvíce zastánců má vysvětlení, podle kterého si tímto způsobem mozek třídí informace nasbírané během dne a vyrovnává se s realitou.
Jiní lékaři věří, že sny slouží k ukládání novinek do paměti podle daného kódu. Mezi poslední vysvětlení patří také názor Deidry Barrettové z Harvard University, podle které je snění jiný způsob uvažování. Z jejího experimentu vyplynulo, že řadě lidí se povede rozluštit složité otázky a problémy právě během fáze REM, ve které se zdají sny.
Vyloučit přitom nelze ani to, že veškeré tyto aktivity se dějí zároveň a sny slouží v našem životě k více účelům. Tým neurovědců z Brown University se proto rozhodl zjistit, zda lze zachycením mozkové aktivity během snění zjistit, jak mozek pracuje.
Frekvence klíčů
Bádání je založeno na snímání mozkových vln a frekvencí, které měřili vědci během spánku pomocí magnetické rezonance. Skupinu dobrovolníků přitom každou chvíli budili, aby zjistili, co konkrétního se jim v daném úseku zdálo. Jednotlivé motivy snu - jako například postel či klíče - přiřadili ke konkrétní vlnové frekvenci.
Během několika týdnů sestavili soubor dvou set motivů s konkrétními vlnovými délkami, které uložili do počítače. Při dalším nočním snímání mozkové aktivity již počítač dokázal sám upozornit na to, že se v mozku odehrává proces spojený s konkrétní myšlenkou. Po probuzení daného člověka se ukázalo, že se mu o dané věci skutečně zdálo, uvádí studie publikovaná v odborném časopisu Science.
"Výsledky nás doslova nadchly," tvrdí spoluautor studie Masako Tamaki, podle kterého by nové poznatky mohly pomoci lidem s nočními můrami a nespavostí. Nyní se chtějí zaměřit na to, zda je možné odlišit živé a neživé předměty, zda mozek pracuje jinak při pomyšlení na konkrétní osobu a jinak při abstraktním myšlení. "Jsou zde určité podobnosti u všech lidí. Musíme to ještě ověřit, ale je možné, že se nám podaří sestavit univerzální model nejčastějších snů, který bude aplikovatelný na více lidí," dodává Tamaki.
