Vedra ohrožuje hlavně kardiaky, lidi s nemocemi ledvin a seniory. Riziková jsou i pro malé děti, těhotné a kojící ženy a pro lidi užívající léky na depresi či nespavost. Rtuť teploměru šplhá nad 30 stupňů Celsia a podle předpovědi o víkendu překročí 35 stupňů. Po vedrech přijdou bouřky, ty sice přinesou úlevu, ale chvíle před jejich vypuknutím jsou hlavně pro kardiaky a epileptiky zatěžující.
Hygienici radí ve vedru dostatečně pít, nejlépe obyčejnou vodu, ne ledovou, oproti běžným dnům přinejmenším tři litry, při námaze i víc. Pít se má průběžně v malých dávkách, vodu střídat s minerálkami, aby se doplnily vypocené minerály, a s teplým čajem, který díky obsahu teinu mírně povzbudí. Zmrzlina zchladí na chvíli, pak je člověku znovu horko a navíc ho může ze studeného bolet v krku. Dostatek tekutin musejí v horku zajistit zaměstnavatelé na pracovištích.
Lékaři doporučují nemocným, ale i zdravým lidem zmírnit ve vedru tempo, nadměrně se nenamáhat, odložit náročné sportování na příhodnější čas, dopřát si polední siestu, a pokud je to možné, nevycházet v žáru poledne ven. Kůži je vhodné chránit krémy s UV filtrem, oči tmavými brýlemi a hlavu pokrývkou. Lidi nejvíc ohrožené horkem je vhodné několikrát denně kontrolovat, třeba jen po telefonu, zda jsou v pořádku.
V horkých nocích pomáhá spát v pyžamu, které se zchladilo v lednici, a před ulehnutím sprcha. I když ve vedru láká spíše chladná voda, větší úlevu přinese sprcha teplá, protože otevře póry a z těla odchází horkost. Když se člověk neutře, tělo se ještě zchladí osycháním.
V horku také může ulevit správně nastavená klimatizace a větráky. Pokud ale rozdíl mezi venkovním žárem a teplotou uvnitř je větší než sedm stupňů, anebo větrák fouká vzduch na člověka nepřetržitě mnoho hodin, postihnou lidi bolesti hlavy, vodnatá rýma, slzení očí, bolesti v krku a hrozí i zablokování páteře. Při 35 stupních ve stínu by termostaty neměly být nastaveny na méně než 29 stupňů.
Doporučeno je zabránit pronikání paprsků do místností žaluziemi, a kde nejsou, pomůže bílý papír nalepený na skla. Zastíněné místnosti lze účinně chladit průvanem. Pacientům v nemocnicích uleví mokré obklady, personál jim více než jindy nabízí čaj a dohlíží na to, aby dostatečně pili.
V horku hrozí spálení, z opakovaného spálení pak rakovina kůže. Hrozí také úpal či úžeh. Úpal je nemoc z přehřátí, nemusí být z přímého slunce, nejčastěji postihne člověka v přeplněných dopravních prostředcích. Projevuje se nejistou chůzí, mdlobami, člověk se přestane potit, má horkou a suchou kůži. Pomáhá uložit postiženého na chladné místo s nohama vyvýšenýma, uvolnit mu oděv a otírat pokožku chladnou vodou.
Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou. Větší riziko mají lidé se světlou pletí. Pokožka na slunci zrudne, může se spálit, někdy se objeví i puchýře. Postiženého bolí hlava, zvrací, má mžitky před očima. První pomoc je stejná jako u úpalu.
V horku stoupá také riziko utonutí. Desatero bezpečného koupání připomíná plavcům, aby do vody neskákali rozehřátí a unavení, ochlazovat by se měli postupně, měli by průběžně pít, ale ne alkohol. Do vody by měli skákat jen tam, kde to znají.
